Pamětní desku odhalí starostka Prahy 2 Jana Černochová spolu se zástupci Roty Nazdar a Československé obce legionářské. Je poslední z pěti, jimiž chce městská část v roce 75. výročí operace Anthropoid uctít památku spolupracovníků bezprecedentní odbojové akce, jakou byla likvidace nejobávanějšího muže protektorátu Reinharda Heydricha.
„Neokázalé hrdinství těchto lidí pro nás může být mementem v době, kdy jsou morální hodnoty pro mnohé jen prázdnými slovy. Vážím si všech, kteří neváhali riskovat a pomáhali parašutistům, ačkoliv se tím sami vystavovali velkému nebezpečí. Tak jako rodina Bradáčových. Její členové byli mezi 262 Čechy, zatčenými v období heydrichiády a popravenými v říjnu 1942 v Mauthausenu. Pamětní deska jako symbolická připomínka osudu celé rodiny je to nejmenší, co pro její památku můžeme udělat,“ zdůrazňuje starostka Jana Černochová.
Městská část Praha 2 už v průběhu letošního roku odhalila čtyři pamětní desky na domech, v nichž žili spolupracovníci operace Anthropoid. V dubnu dvě v Italské ulici 7 a 25 jako připomínku tragického osudu rodiny Bergauerových a manželů Sobkových. Další dvě desky přibyly na novoměstských domech Resslova 7 a Resslova 9a v den výročí smrti parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Připomínají osud rodiny Loudových a doktora Jiřího Jesenského.
Příběh rodiny Bradáčových
Do podpory parašutistů se rodina Bradáčových zapojila prostřednictvím Jana Zelenky-Hajského, od něhož vyšel požadavek najít konspirační byt pro parašutistu ze skupiny OUT DISTANCE, Adolfa Opálku. Právě u Bradáčů našel Opálka během dubna 1942 dočasný azyl. Adolf Bradáč se také znal s kaplanem Vladimírem Petřkem a knězem Václavem Čiklem. V době, kdy byli parašutisté ukryti v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje, se s oběma ve své krejčovské dílně radil, jak dál parašutistům pomáhat. Bradáčovi znali představitele pravoslavné církve v Resslově ulici i rodiny, které poskytly ubytování Karlu Čurdovi. Proto byla cesta gestapa k nim jen otázkou času. Dne 22. června 1942 byli při práci zatčeni – Adolf Bradáč ve své krejčovské dílně, Marie Bradáčová při praní. A 24. října 1942 byli v Mauthausenu spolu s dalšími bezmála třemi stovkami Čechů popraveni.
