dovolte mi, abych se úvodem své krátké řeči, poměrně krátké řeči, pokusil vás požádat o pochopení, vás všechny, kterým jsme my, nás 62 podepsaných pod seznamem žádostí o svolání této schůze, mohli způsobit určité potíže ať už při kampani, nebo třeba při přípravě tohoto jednání, které se poprvé, aspoň co já pamatuji, odehrává v náhradních prostorách Poslanecké sněmovny a ve značně improvizovaném prostředí. Přesto věřím, že se podaří udržet věcnost a důstojnost tohoto jednání.
Já vím, že mnozí z vás se možná pousmějete, čtyři dny před volbami se pokoušet držet věcnost a důstojnost, ale přesto nás 62 jsme usoudili, že je třeba, aby toto jednání proběhlo, protože poté, co zazněla v médiích informace o podpisu onoho memoranda o těžbě lithia na svrchovaném území České republiky, se zvedla bouře názorů občanů, kteří nás bombardovali velmi často dotazy a náměty k tomu, že to není možné, aby krátkou dobu před volbami se tak závažný materiál podepisoval, aniž by se Poslanecká sněmovna jako nejvyšší zákonodárný orgán, nebo součást nejvyššího zákonodárného orgánu, měla možnost k tomuto tématu vyjádřit.
Pokusili jsme se tyto názory veřejnosti vyvrátit tím, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, mandát tohoto volebního období, mandát poslanců a poslankyň trvá až do jeho úplného vypršení a také do jeho úplného vypršení jsme tento mandát nejenom schopni, ale také ochotni, ale také je možné jej naplnit. Považujme tedy dnešní schůzi za naplnění jedné z povinností poslance, poslankyně, poslaneckého mandátu, abychom hájili zájmy České republiky a jejích občanů.
Já bych chtěl v tuto chvíli poděkovat všem poslanůcm a poslankyním z těch klubů, kteří usoudili, že téma je natolik závažné, že stojí svolat Poslaneckou sněmovnu a naplnit onen mandát. Chci poděkovat poslancům a poslankyním jak za hnutí ANO, tak některým ze sociální demokracie, tak za dřívější Úsvit a ostatní jeho následníky pana Okamury, pana Babiše, pana Faltýnka, ale také samozřejmě chci poděkovat poslancům a poslankyním z klubu KSČM, kteří, aniž by to dostali befelem, byli požádáni, aby se pokusili zajistit co největší součinnost se svoláním této schůze. Učinili tak a tak jsme mohli minulé pondělí, nejzazšího možného termínu k předání žádosti také tuto žádost panu předsedovi poskytnout. Chci říci, že děkuji také pracovníkům Kanceláře Poslanecké sněmovny, kteří, až nečekali, tak si skutečně při přípravě této schůze mákli, mají moji hlubokou úctu, celý úřad, všichni úředníci včetně ostatních obslužných provozů nebo ochranné služby, protože to jsou věci, které dosud nikdo nevyzkoušel a teď tedy je možnost vyzkoušet, jak může fungovat Poslanecká sněmovna v nestandardních podmínkách. Ale to není hlavní motiv.
Já bych vám teď v krátkosti přečetl z mnoha reakcí a komentářů, které se objevují v tisku i v ostatních médiích, na sociálních sítích. Možná z toho právě pochopíte, proč poslanecký klub KSČM s takovou vehemencí se pokoušel a zatím to vypadá, že úspěšně, svolat toto jednání tak, abychom se dokázali dohodnout, co s tím problémem dál.
Memorandum o porozumění v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice, které stát s onou firmou European EmiTals holding (?) podepsal, podepsal ji pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, může být jen takovou malou viditelnou částí obřího podvodu. Něco jako vrcholek ledovce, jehož devět desetin bývá obvykle pod vodou. Pro české veřejné rozpočty však může mít stejně ničivý dopad jako ledovec pro Titanic. Memorandum bylo podepsáno v rozporu se zákonem číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a její vystupování v právních vztazích. Vláda jej však minulý týden odmítla zrušit. Pokud tak neučiní v rámci svých kontrolních pravomocí vůči vládě ani Poslanecká sněmovna, která se kvůli tomu právě teď sešla, tak se australsko-americké firmě otevře možnost "vytěžit" z českého státu obrovské peníze. Klidně i v objemu několika státních rozpočtů, myšleno České republiky.
Hospodaření se státním majetkem reguluje řada právních předpisů a za nejpodstatnější z nich lze z hlediska lithiové kauzy označit tři z nich. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a koneckonců zákon č. 201/2002 Sb., o úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V bodě 3 onoho tzv. Havlíčkova memoranda se stát vůči australsko-americké firmě zavázal ke kapitálovému vstupu České republiky do projektu EMH Cínovec, zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích sice ministr umožňuje uzavírat smlouvy o smlouvě budoucí, neboť toto bez ohledu na to, jak se jmenuje ono memorandum, je smlouvou o smlouvě budoucí, neboť činí právní úkony s podobným dopadem, což je případ Havlíčkova memoranda. K jejich platnosti je však podle § 40 onoho zákona nutné schválení výjimky. Kapitálový vstup státu má formu nákupu cenných papírů. Podle § 12 odst. 7 tohoto zákona může stát nabývat cenné papíry pouze s předchozím souhlasem vlády. V § 28 je dále stanoveno, že stát se může podílet na podnikání pouze v případě obchodních společností, které jsou akciovými společnostmi, a to European EmiTals holding není. Jde o britskou obdobu společnosti s ručením omezeným, jak ostatně dosvědčuje ona zkratka Lcd. (?)
Nejpodstatnější je však forma, jakou se měl stát na kapitálovém vstupu podílet. Podle informací obsažených v materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, s nímž se tento úřad snažil získat podporu k odporu a zaměstnavatele k tripartitě, mělo jít o majetkový vklad ve formě převodu pozemků nad ložiskem lithia v oblasti Cínovce. Jakýkoliv ministr včetně ministra průmyslu a obchodu však podle § 22 zákona o majetku státu může sám podepsat převod pozemku pouze do výměry 200 metrů čtverečních.To určitě není. Převodu většího pozemku nebo pozemků o větší výměře potřebuje předchozí souhlas ministra financí.
Já nebudu celý ten článek číst a recitovat. Chci umožnit, aby všechny argumenty, které jsou zde, tady padly. Jenom chci dokladovat, že ta věc je daleko zapeklitější, než se nám pokoušel pan ministr a posléze tedy celá vláda vsugerovat. Také daleko zapeklitější, než se nám pokouší vsugerovat jednotlivé vlády strany. Já nic, já muzikant, já o tom nevěděl a tak podobně, to je věc toho druhého. Je toho tady několik stránek. Číst je nebudu.
Chci jen v závěru svého úvodního slova, protože mé slovo je pouze úvodní, s hlavním projevem přijde náš předseda ústředního výboru. Chci jen avizovat, že je teď již v této chvíli několik návrhů na usnesení. My jsme vám připravili návrh usnesení, který je velmi jednoduchý a který v podstatě shrnuje vedle toho, že chceme odpověď vlády na otázky, které v průběhu rozpravy naši poslanci a poslankyně předloží, tak shrnuje základní přístup Komunistické strany Čech a Moravy k otázce nejen problematiky těžby lithia, což je teď momentální případ, ale v širším pohledu, v širším hledisku i pohled Komunistické strany Čech a Moravy na to, jakým způsobem poté, co řada věcí z tohoto okruhu již byla nenávratně zašantročena, zachovat pro budoucí generace nebo pro generaci naši a našich dětí. To zbývající národní bohatství, které zde ještě zbývá. Chceme tedy, aby ono memorandum vzhledem k určité neurčitosti toho předmětu onoho memoranda prohlásila vláda za nulitní. To je neplatné od samého začátku. Je nulitní ze dvou důvodů. Nebudu je více rozebírat. Předseda Filip podrobně rozebere. Chceme také ale, aby vláda, protože to je věc vlády, začala okamžitě, ať to bude tato vláda nebo příští, a ta to musí okamžitě začít, ta příští může navázat, na zákonu, kterým se podle článku 7 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, a článku 11 odst. 2, že těžba a zpracování lithia, rubidia, wolframu, případně dalších rud a surovin smí být jen v majetku státu a nakládat s ním mohou podniky, které vlastní stát, samosprávné kraje a obce. Jde o majetek nezbytný pro zabezpečení potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a je ve veřejném zájmu. A konečně poslední bod našeho návrhu usnesení, aby vláda též navrhla nový zákon o tzv. konečném uživateli výhod pro případy, kdy strategické a jiné suroviny budou zpracovávat soukromé právnické osoby. Jde o to, aby tak jako dosud, a máme teď na čerstvé paměti i mediálně velmi protěžovanou oblast vody, vodního hospodářství, aby to nedopadlo jako vždycky. Že u nás budou náklady a někde jinde se budou užívat výnosy. My chceme, aby tímto krokem se situace změnila a aby konečně výnosy z bohatství České republiky užívali především čeští občané, česká společnost, české firmy, české obce a města.
Kolegyně a kolegové, paní a pánové, já bych chtěl v této chvíli požádat, abychom v jisté fázi, protože těch návrhů na usnesení je více, se dokázali shodnout, aby z této schůze Poslanecké sněmovny vyšlo takové usnesení, které napříště zabrání, nebo alespoň vytvoří podmínky k tomu, aby nemohlo dojít k takové situaci, že bychom se museli znovu scházet a znovu zpochybňovat některé kroky, znovu se bát o to, že dojde k dalšímu rozkradení, k dalšímu zašantročení, k dalšímu megatunelu na to, co nám ještě v České republice zbývá. Děkuji za pozornost a prosím o podporu návrhu usnesení.
Děkuji
