Co je však na druhé straně zřejmé, že jen těžko dojde k zaplnění propadu v daňových příjmech amerického státního rozpočtu, ke kterému v důsledku razantního snížení daňových sazeb nesporně dojde. To, co Trump a jeho lidé očekávali – že dojde ke zrušení Obamovy zdravotní reformy, a tedy k „úspoře“ výdajů státního rozpočtu, se totiž nestalo. A tak v americkém státním rozpočtu vzroste deficit. Je jen otázka, o jakou částku.
Nicméně světové finanční trhy v tuto chvíli, po váhání v situaci, kdy nebylo jasné, zda reforma projde, v USA vyletěly směrem vzhůru. Evropské finanční trhy jsou o něco zdrženlivější, zejména ty německé, s ohledem na to, že dochází ke komplikacím v povolebním vyjednávání při sestavení nové německé vlády. Pokud však bude během předvánočního období ohlášeno, že novou vládu vytvoří CDU/CSU a SPD, vyletí i německé burzovní indexy směrem vzhůru. Osobně spíše očekávám dohodu o staronové velké koalici.
V evropské měnové unii (EMU) dochází k nebývalému růstu hospodářství. Ten je tažen jak spotřebou obyvatelstva, tak veřejnou spotřebou, soukromými investicemi i exportem z EU (přesněji růstem přebytku obchodní bilance zemí EU).
Česká ekonomika v tomto roce podle odhadů meziročně poroste o velmi slušných 4,5 procenta. Ve třetím čtvrtletí byl potvrzen růst HDP o 5 % a v příštím roce se očekává růst hospodářství o 3,5 %. Zdá se, že k hlavním limitujícím faktorům české ekonomiky patří neschopnost prosadit větší měrou robotizaci a automatizací výrobních procesů. A zajistit tak žádoucí úspory pracovních sil a jejich přesun tam, kde jsou pracovní síly potřeba. V tuto chvíli to ale vypadá tak, že fyzicky chybí pracovní síly, což je limitujícím faktorem dalšího rozvoje národního hospodářství.
Sobotkova vláda nyní dosluhuje a nová, Babišova, vláda bude mít nejspíš jen krátké trvání, protože menšinová vláda hnutí ANO nespíš nezíská podporu Poslanecké sněmovny. To prodlouží období nejistoty nejméně do února a po prezidentské volbě by bylo dobré, aby republika měla také novou koaliční vládu, která bude schopna získat potřebnou většinu hlasů v Poslanecké sněmovně.
Nová česká vláda by měla podpořit, například systémem zrychlených daňových odpisů, investování do nových robotů a do automatizace výrobních procesů. Stejně tak ovšem musí vláda rychle přijmout opatření na podporu bytové výstavby, aby v druhé polovině jejího funkčního období již dle nového zákonodárství začaly být stavěny komunální, sociální a družstevní byty. A stejně tak musí vláda urychlit čerpání evropských peněz na projekty, které posílí modernitu české ekonomiky. Nyní existuje v čerpání velký časový i faktický skluz v řádech až set miliard korun. Vláda by měla zamezit situaci, která se objevila v letech 2013- 2015 (tedy v posledním roce tehdejší finanční perspektivy a v dvou následujících letech), kdy bylo z evropských fondů čerpáno v řádech set miliard, což ale pozitivně ovlivnilo růst HDP. Pokud by vláda byla v předchozích letech schopná zajistit čerpání v průměru sto miliard ročně, což odpovídá ročnímu průměru republice alokovaných financí z celkového objemu evropských fondů, zvýšilo by to HDP státu nejméně o 2- 2,5 %.
Takže možnosti dalšího hospodářského růstu zde určitě jsou a nová vláda by je měla pojmenovat, a to velmi rychle, a měla by začít pracovat na souvisejícím zákonodárství, případně na souvisejících potřebných změnách.
