"Musím zdůraznit, že náš stav po znárodnění jsme pokládali za dočasný, neboť se tehdy všeobecně věřilo, že ten abnormální stav po únoru 1948 je záležitost jen krátké doby, neboť náš národ s tradicí demokracie dlouho nebude trpět totalitářství cizího typu."
Tyto řádky si zapsal po komunistickém převratu v osmačtyřicátém roce do svého deníku dědeček pana Filipa Douška, poté, co mu komunisté znárodnili malou firmu, kterou léta budoval a vzápětí ho odsoudili ve fingovaném soudním procesu.
Pro mě jsou ta slova varováním. Nemyslím si, že nám zítra hrozí nový únor 1948, ale považuji za svou povinnost vystupovat proti salámové metodě, s níž začíná být naše masarykovská demokracie plíživě likvidována. Jsou to požadavky na zrušení Senátu, plány na referenda, ve kterých může být na základě jedné poplašné či dezinformační zprávy odhlasováno cokoliv, a v poslední době i nápady prezidenta Zemana na zrušení nezávislosti veřejnoprávní televize.
Ten "abnormální stav" totiž nakonec trval čtyřicet let, během kterých jsme tu měli 200 000 politických vězňů, sovětské poradce a vojska a nakonec zruinovanou ekonomiku země.
Nesmíme to nikdy znovu dopustit!