Hezké dopoledne. Děkuji za slovo. Tak nejdříve krátká reakce na vystoupení paní ministryně. Podnikatelské svazy zastupují většinu podnikatelů. To by mne zajímalo, které zastupují většinu. Nechci zpochybňovat jejich legitimitu. My s Hospodářskou komorou jednáme poměrně často, ale že by zastupoval některý z těchto svazů většinu podnikatelů, tak to určitě ne. A nebo určitě nezastupují většinu těch podnikatelů, o kterých jednáme dneska. Já nechci opakovat všechny naše výhrady k EET. Chci se soustředit v té debatě pouze na nejmenší podnikatele, kteří nejsou plátci DPH. Když si vzpomenete na důvodovou zprávu a celou tu kampaň k EET, tak tím hlavním motivem bylo vybrat více DPH. Asi se shodneme, paní ministryně, že od neplátců DPH se žádné DPH vybrat prostě nedá, protože oni tuto daň neplatí.
Takže ten hlavní účel - a říkám, dneska nechci vést ten základní ideový spor, který je v tom, že pro vás jsou všichni sprostí, podezřelí a on line se vyviňují, že tady byla ztracena základní důvěra, že podnikatelé jsou slušní. Naprostá drtivá většina podnikatelů je slušných, plní řádně své povinnosti, včetně daňových povinností. O tom dneska mluvit nechci.
Soustřeďme se na neplátce DPH. Ano, oblíbený argument - když řekneme, že tito lidé neplatí DPH, ale platí daň z příjmu. A to je pravda. Takže bych se chtěl zeptat, paní ministryně - určitě ta čísla má k dispozici na rozdíl od opozice. Kolik neplátců DPH k dnešnímu dni podléhá první a druhé vlně EET, kolik je to podnikatelů a jaký je kvalifikovaný odhad Ministerstva financí, o kolik se díky zavedení EET pro tyto neplátce s obratem do 1 mil. korun ročně zvedl příjem státu z daně z příjmu.
Protože to je ta částka, o které se bavíme. Pokud - a já si myslím, že to není pravda - ale pokud by se zvedl výnos daně z příjmu u těchto lidí, tak chci vědět o kolik v těch prvních dvou vlnách. A pak se bavme, zda ta částka je odpovídající nákladům na straně státu a nákladům na straně těchto nejmenších podnikatelů.
Druhá otázka. Kolik z těchto neplátců DPH, kteří podléhají první a druhé vlně EET, to má jako jediný zdroj příjmů? Že to není takový ten živnostenský list, kterým si přivydělávám. To znamená, ty, pro které je to práce na plný úvazek. Protože to jsou lidé, které bychom měli chránit. Myslím si, že obecně přístup českého státu by měl být ten, že chráním malé a hlídám velké. Bohužel minulá vláda a tato vláda na to jdou úplně jinak. To znamená, chráním velké a hlídám a neustále kontroluju malé.
Nemá to logiku v příjmech státního rozpočtu. Všichni víme, že dominantním příjmem z daní - teď pominu sociální pojištění - je DPH. Je to suverénně nejvyšší položka. Když to zjednoduším, je tak zhruba skoro třikrát vyšší, než daň z příjmu právnických osob a stejně tak zhruba třikrát vyšší, než daň z příjmu fyzických osob přibližně. Když si vezmeme roční příjmy. A teď mluvím o tom, co je ve státním rozpočtu, ale u toho celkového výnosu daní je to hodně podobné, přestože to jsou (nesroz.) daně.
Všechny ostatní daně kromě spotřební - ale o té se nebavíme - mají úplně zanedbatelný objem. Ať už je to daň z nabytí nemovitostí, o kterou jsme tady vedli spor před několika týdny, kdy je to 11 nebo 12 mld. ročně. Říkám 11 nebo 12, 12 mld. ročně, což je zhruba 3 až 3,5 % příjmu z DPH, jestli to takhle rychle počítám v hlavě nahrubo.
Takže můžeme ulehčit, usnadnit podnikání těm nejmenším s obratem do jednoho mil. korun ročně. Ne s příjmem do jednoho mil. korun ročně pro toho člověka, s obratem. Na těch si stát opravdu nic nevezme.
Já rozumím tomu argumentu, kdy paní ministryně říkala, že většina ústavních soudců byla proti zrušení celkového zákona. Interpretace paní ministryně je, že je to legitimní, moje interpretace je, že to není protiústavní, což jsou dvě úplně jiná adjektiva. A souhlasím, podle většiny ústavních soudců, EET jako celek není protiústavní. Ale pokud si vezmeme ty cíle. Pamatujete si ty stovky nemocnic, školek a škol za těch 18 mld. ročně? Co přineslo EET. (?)
I kdybych tomu uvěřil, tak se ptám. Z těch 18 mil. hypotetických, neprokázaných - ale ať se nepřeme o toto číslo - kolik z toho padá na ty nejmenší, ty neplátce DPH? Samo ministerstvo, alespoň podle mediálních výstupů, přemýšlí o tom, že by existovala nějaká hranice příjmů. Někde jsem slyšel 250 tis., někdo říká 500 tis., myslím, že horní komora Parlamentu navrhuje 750 tis. Tak tam já nevidím logiku. Logiku vidím přesně v té hranici, kterou stanoví stát - plátce, neplátce DPH.
Proto se mnozí z našeho klubu připojili k tomuto návrhu zákona. Myslím, že to připodepsali poslanci z šesti klubů. Což je nebývalá shoda. A doporučuji, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení. Tím nic nerušíme. Vytvoříme případně prostor na podrobnější debatu na rozpočtovém výboru k těm číslům a k těm statistikám. Ještě jednou zopakuji. Kolik je těch neplátců, jaký je potenciální výnos díky EET, o kolik se zvýšila daň z příjmu? Když odečteme to, že roste ekonomika jako celek, tudíž rostou i ekonomické výsledky těch nejmenších. A zda je ten nástroj adekvátní a zda to nestěžuje život.
A poprosím všechny, kteří budou o tom přemýšlet, aby si vzpomněli, že máme zhruba 6 250 obcí. EET, zákaz kouření a další regulace opravdu ohrožují základní funkce zejména v nejmenších obcích. I tak je tam velmi složité provozovat obchod, nebo restauraci, nebo hospodu. A dalšími a dalšími regulacemi tyto služby pro občany ztěžujeme, velmi častým výsledkem je uzavření těchto provozoven a zhoršení kvality života na venkově.
Tak se nedívejme vždycky jen očima hlavního města Prahy, kde je těch služeb, restaurací a všech ostatních obchodů mnoho. Takže když nějaký zanikne, tak vznikne jiný, nebo si ani nikdo nevšimne, že některý zanikl. Podívejme se na to pohledem malé venkovské obce. A když nevěříte opozici, tak se ptejte starostů a těch zastupitelů, kteří mají v těch obcích na starosti věci veřejné. A mnozí z nich říkají, že ke klíčovým úkolům patří to, co starostové větších měst vůbec neznají. Zajistit fungování obchodu, zajistit fungování restaurace, zajistit ty základní služby, aby všichni nemuseli dojíždět do těch větších měst.
Velmi často si stěžujeme na to, jak se vylidňuje venkov. Jedním z důvodů je nedostatečná infrastruktura a nedostatečně široká nabídka služeb pro občany, kteří tam žijí. Chtěl bych poprosit zejména poslankyně a poslance hnutí ANO, aby tomu návrhu dali šanci. Pokud se do třetího čtení neshodneme, tak to vždycky můžete zamítnout ve třetím čtení. Dneska ten zákon nepřijímáme, ale vemte v potaz, že šest poslaneckých klubů - respektive naprostá většina členů těch šesti poslaneckých klubů, kteří reprezentují více voličů, než kolik jste získali vy. Tak zkuste s námi racionálně debatovat o názorech našich voličů, protože to není překvapivý návrh. Všichni ti, kteří tento návrh zákona podepsali ve svých volebních programech, kterými požádali občany o důvěru, měli buď úplné zrušení EET, nebo omezení, či zjednodušení, či vyjmutí některých podnikatelských skupin.
A pokud budeme mluvit o rovném podnikatelském prostředí, tak už tím, že to máme rozdělené na vlny, o tom mluvit vůbec nemůžeme. Pokud bude paní ministryně horovat pro narovnání podnikatelského prostředí, tak nejsilnější nástroj, který porušuje podnikatelské prostředí, rovnost podnikatelského prostředí, jsou dotace. V této chvíli dejme bokem evropské dotace, protože ty, kdybychom nečerpali, tak je čerpá někdo jiný. Zaměřme se na národní dotace. A tam se křiví trh, tam je nerovnost podnikatelského prostředí. Takže pokud myslíme vážně ta hesla o narovnání podnikatelského prostředí, tak nechme EET bokem - to k tomu vůbec neslouží - a soustřeďme se na národní dotace.
A mám třetí a poslední dotaz na paní ministryni - a vím, že to je velmi složité, že nejsme schopni získat objektivní data o šedé ekonomice. Protože pak by nebyla šedá, ale legální.
Ale vycházejme z kvalifikovaných odhadů i těch institucí, které se tím dlouhodobě zabývají, a zkusme tady na mikrofon identifikovat oblast, ve které ti, kteří tomu rozumí a kteří k tomu vytvářejí studie, odborné práce, kterou identifikovali v České republice jako oblast, kde je největší prostor šedé ekonomiky. Já ty studie znám, což je paní ministryně. Nejsou to obory, které jsou zatíženy EET v první a v druhé vlně. A pokud někdo chce bojovat s šedou ekonomikou, a v tom má naši podporu, protože šedá ekonomika není nic, co by si zasloužilo jakoukoliv podporu, tak by si měl vzpomenout vlastně na ty úvodní strany těch studií o šedé ekonomice, které až se pak začnou porovnávat jednotlivé státy a procenta a podobně, tak vlastně identifikují příčiny vzniku šedé ekonomiky. A ty příčiny jsou dvě základní. Vysoké daně a komplikovaný daňový systém, to je první příčina vzniku šedé ekonomiky. A druhá: přemíra regulací, nařízení a vyhlášek. Takže pokud chceme bojovat s šedou ekonomikou, a my chceme jako občanští demokraté, pojďme touto cestou, snižujme a zjednodušujme daně, odstraňujme zbytečné byrokratické překážky a pak se určitě nevyplatí mnohým dělat složité operace k tomu, aby takzvaně optimalizovali daně.
A vracím se k tomu základnímu, a to je postoj státu k velkým a malým. A řekněme si to úplně upřímně a je to legální. Kdo má prostředky na to, aby optimalizoval daňový základ? Jsou to ti, kteří mají obrat do jednoho milionu, nebo ty největší firmy, které jsou schopny zaplatit kvalitní expertní, auditní poradce? Odpověď je velmi jednoduchá. Malý živnostník s obratem do jednoho milionu nemá vůbec finanční ani personální zdroje na to, aby optimalizoval daně. A ti druzí ano.
A teď, velmi rádi mluvíme o zkušenostech z komunální politiky. Tak já mám takový příklad, i když není úplně přesný. U nás na městě před mnoha lety byl systém poplatků za psy. Paní ministryně to určitě zná. V zásadě, když to trošku zjednoduším, nejlevnější poplatek za psa byl, pokud jste toho psa měl v rodinném domě, pokud možno senior, a nejdražší, pokud jste toho psa měl v panelovém domě a nebyl jste senior. Když jste se podívali do statistiky, tak v té době v Opavě psy měli pouze senioři, kteří žili ve svých domech. My jsme pak sjednotili tu sazbu, nechali jsme tu nejnižší a během dvou let jsme přesně věděli, kde ti psi jsou a světe div se, byli i v těch panelových domech. V okamžiku, kdy ten systém byl levný a byl průhledný a jednoduchý, nikdo neměl potřebu i v takové stokorunové položce si vymýšlet jinou informaci. Protože ty náklady na to, že by to nepřiznal, byly mnohem vyšší, než kdyby to přiznal. A to je přesně cesta, kterou máme jít. Nízké, jednoduché daně, málo regulací, tím nejvíce snížíme prostor pro šedou ekonomiku.
Tak já zopakuji ty dotazy, abyste nezapomněli. Paní ministryně je určitě zná, ale pro všechny ostatní. Kolik vlastně máme podnikatelů zatížených první a druhou vlnou EET, kterých se týká tento návrh, to znamená, nejsou plátci DPH? Tím pádem výnos DPH se zvýšil o nulu, protože byl nula a je nula, nula bez nuly je nula. Kolik je potenciálně zvýšený příjem státu z daně z příjmů u podnikatelů s obratem do jednoho milionu korun, pokud takové číslo vůbec existuje?
Děkuji za případné odpovědi.
