Děkuji za slovo. Já vám zcela jistě všem dlužím omluvu. A omlouvám se tedy. Kdybych před osmi lety neprosadil v době krize to dramatické snížení platů ústavních činitelů a běžel automat, tak by teď nehrozilo jejich zvýšení, nikdo by si toho nevšiml, nikdo by neudělal populistickou bouři a my jsme si nemuseli rozhodovat o svých platech. Protože ty platy mají podle toho automatu vyskočit jenom proto, že jsme si je holt před těmi osmi lety vůči tomu automatu o 20 % snížili a zmrazili. Takhle to je. Takže kdyby se to nestalo, kdybych to tenkrát neudělal, tak ten problém teď nemáme, a proto se omlouvám.
Leč lidská paměť je krátká a populismus některých z nás naprosto bezbřehý. My setrváváme na tom, že nechceme rozhodovat o svých platech. Je to nedůstojné. Je tady prostě nastaven nějaký systém a nemáme do něj zasahovat ani nahoru, ani dolů. Proto nebudeme rozhodovat o svých platech a nebudeme pro to hlasovat. Kdo si chce rozhodovat o svých platech, ať pro to hlasuje. Je to koneckonců ve výsledku jedno. Ale prostě to zásadní je, že si nechceme rozhodovat o svých platech, pokud vy to chcete, kolegové, tak si o nich rozhodujte. Ale je to prostě nedůstojné.
Do určité míry bych polemizoval s tím, co tady řekl pan poslanec Michálek o tom, že vysoké platy odtrhnou někoho od reality života běžné populace. Empatie nespočívá ve výši příjmů. Ještě méně platí, že nízké platy nabádají ke korupci. Korupce není otázkou příjmů, korupce je otázkou morálky. Umím si představit hodně vysokopříjmové korupčníky, umím si představit poctivé lidi s minimální mzdou, kteří by se ke korupci nikdy svést nedali. To jsou prostě bludy podle mého názoru. Děkuji za pozornost.