Už se moc těším, až budete v opozici, pak budete plakat a brečet, ale vypadá to jako normální, že na to úplně kašlete. Čeho se bojíte? Připadá vám normální, abychom tady vedli interpelaci v nepřítomnosti ministryně? Můžeme teď dvě hodiny mluvit o paní ministryně Schillerové. Mluvit do jedenácti. My jsme připraveni. K čemu pak je nástroj písemné interpelace? Úplně k ničemu. A to je postoj k opozici hnutí ANO. Teď se tváříte, že to myslíte vážně. Vy byste s opozicí rádi debatovali. A když máte možnost, tak se debaty prostě bojíte.
No nic. Ale když máme písemnou interpelaci k této problematice, tak si myslím, že se můžeme trošku zevrubněji pobavit o zajišťovacích příkazech, protože to bezesporu souvisí s tím, jak funguje finanční správa. Jak jsem někde napsal, já osobně, budu citovat sám sebe z Twitteru, nechvalně proslulý šéf finanční správy odchází, údajně na vlastní žádost. Zůstávají za ním prohrané soudní spory a rizika velkých ztrát pro státní rozpočet. Pan premiér a paní ministryně mu poděkovali za skvěle vykonanou činnost, což je moc hezké.
Já bych jenom připomněl, jak on přemýšlel. Jak takový člověk přemýšlí? Vzpomenu si, když spustil ve finanční správě akci na kontrolu malých a drobných podnikatelů. Možná jste to už někdy slyšeli. Víte, jak tu akci nazval? Kombajn. Nevím, jestli mu to radil plukovník Šlachta, nebo někdo jiný, ale nemyslím si, že to je normální přístup k našim malým a drobným podnikatelům.
A v této interpelaci jsme se měli bavit o tom, jestli je normální, aby si finanční správa vyžádala seznam uskutečněných sňatků, a pak prověřovala jednotlivé svatební hostiny, zda to měly v restauraci, nebo doma, kolik toho utratili, co tam všechno vypili, jestli k tomu mají fakturu, jestli platili kartou nebo účtem. Nedej bože, aby to zaplatil otec nevěsty, to je takové podezřelé, to jsme ještě nikdy neslyšeli, že nikdo ze svatebčanů, ani ženich, ani nevěsta, to neplatili apod. A když se o tom máte bavit, tak vy se rozhodnete a hlasováním řeknete ne, nebudeme tu interpelaci přerušovat. No a to je celé.
Myslím si, že normální sebevědomý parlament by dnešní interpelace přerušil, přijal by ostré usnesení vůči vládě, že vláda námi pohrdá, že se ministři neobtěžují sem chodit, s čestnou výjimkou pana ministra, naštěstí bude odpovídat na mou interpelaci, tak to je v pořádku, teď to nebudu zatahovat, k tomu se dostaneme za chvilku.
Pro ty, kteří si myslíte, že to je normální, tak to normální není. Já když jsem tady byl v prvním funkčním období - a to jsme byli ve vládě - a když na výbor nepřišel ministr, tak my jsme ten výbor přerušili, vyhnali jsme náměstky a řekli jsme, že budeme ten bod projednávat, až bude přítomen ministr. Myslíte, že v tomhle volebním období by to prošlo? Neprošlo. Já mám zkušenost z rozpočtového výboru a vím, jak často, respektive jak skoro nikdy tam ministři nebo ministryně nechodí. Já netvrdím, že tam musí být na každém bodu, to určitě ne. Ale jsou určitě body, u kterých by ministr měl být přítomen osobně, ať už na výboru, nebo na písemných interpelacích.
Že jsme tady včera ještě v devět večer debatovali rozpočet vám přišlo normální a kde je paní ministryně Schillerová? Omluvena? Nevím, jestli se omlouvá z pracovních důvodů, ale její práce je dnes odpovídat na písemnou interpelaci. Máme to všichni v pozvánce deset dnů předem, všichni víme seznam těch interpelací. Ale ministři prostě na to skutečně kašlou.
A můžeme vytahovat statistiky, jaké chceme. Nejčastější odpověď je, vy jste to dělali taky. Tak takové - soused rozbil okno, tak já ho rozbiju taky. Co by ne, jsme si fifty, fifty. Ale nepamatuji si, že by na písemné interpelace nepřišli alespoň ti, kterých se ty písemné interpelace týkají.
