Pokud ministerstvo obrany v následujících letech dostane ze státního rozpočtu přidělen takový balík peněz, se kterým počítá vládní návrh, mohou armádě chybět miliardy korun na důležité modernizační projekty. Během několika následujících let by to mohly být až desítky miliard korun. Armáda sice dostává navýšený rozpočet posledních pár let zpravidla o 10 % ale není to moc platné. Jednak nejsou ministerští úředníci plánované akviziční projekty schopni v plné výši "zprocesovat", ale také je to o několik miliard méně, než kolik jim plánovala vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM původně v rozpočtovém výhledu vyčlenit na rok 2020. Již dříve vláda měla ambice vyčleňovat na obranu v roce 2020 částku ve výši 1,4 % HDP, později to bylo "překlopeno" do roku 2021. Teď to ale vypadá, že to nebude ani v roce 2021. Ještě horší výhled je potom na rok 2022, kde z původně plánovaných 105 miliard korun to má být o 10 miliard korun méně. Jinými slovy, to, co jednotliví ministři obrany, ministři zahraničních věcí a premiéři (ANO, ČSSD) naslibovali na různých summitech NATO, tedy že do roku 2024 budeme vyčleňovat na obranu 2% HDP, byly a jsou v tomto případě pouze prázdné sliby.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak potom bude nutné některé akviziční projekty, které byly podle ministra Stropnického (ANO) v mašličkách, zřejmě opět posunout anebo úplně zastavit.
Další hrozba je u pásových obrněných vozidel. Předpokládám, že nesmysl z požadavkem na bezosádkovou věž je již definitivně mimo hru. Tendr tedy zřejmě běží, byli vybráni čtyři dodavatelé na základě 16ti požadovaných kritérií, ale podle požadavků nebudou mít schopnost obojživelnosti. Takže nahrazujeme zastaralá BVP2 s touto schopností, ale s váhou 16 tun, obrněnými monstry, které mají váhu díky dodatečnému přídavnému pancéřování násobně větší, ale nemají přitom schopnost plavat. To v zemi, kde máme Labe, Vltavu, Moravu, Ohři atd. Jinými slovy, přehnané nároky na vybavení a pancéřování (evidentně primárně pro zahraniční operace a nikoliv pro obranu území našeho státu) mohou vézt k situaci, že cenové nabídky případných zájemců dodání 210 obrněnců mohou být úměrné požadavkům, tedy vysoké. Potom by také nemuselo zbýt dostatek finančních prostředků v rezortu na ostatní plánované akvizice. A to je problém!
Nejvíce výdajů na obranu bylo v době, kdy byl premiérem Miloš Zeman (1998-2002). Pokud pominu úřednické vlády, tak nejnižší výdaje na obranu byly za vlád ODS (2006-2014) s přispěním vlády Bohuslava Sobotky, kdy výdaje na obranu klesly dokonce na 0,91% HDP. Paradoxně tedy právě ODS, která měla trvalým snižováním výdajů na obranu hlavní podíl na degradaci modernizačních akvizic a rozvoje schopností armády, dnes chce uzákonit povinnost vládě vydávat 2% HDP ze svého rozpočtu na obranu. Pokud by tento návrh prošel, tak nejen že vláda tyto prostředky (díky nižším příjmům a stoupajícím nereálným výdajovým požadavkům ČSSD a slibům krajům) má problém vyčlenit, ale také armáda je následně není schopna účelně absorbovat. Ministerstvo obrany by mělo dostávat tolik finančních prostředků, kolik je schopné utratit v synergii s naplánovanými modernizačními projekty. Rozhodně je to ale více než 1,6% HDP ročně.
Není koho mobilizovat a kým, ale hlavně že budeme mít výsadkový pluk, který po nás nikdo nepožaduje, kde vojáci nevědí z čeho a kam budou skákat a který bude finančně, lidsky a materiálně po všech stránkách zdrojově velmi náročný. Vše ostatní je ale ve hvězdách.
Radovan Vích
poslanec, místopředseda výboru pro obranu PS PČR
