Cílem tohoto semináře je popsat stávající situaci v této oblasti, pojmenovat příčiny současných problémů a diskutovat možnosti řešení související s lepším a systémovým zabezpečením obranyschopnosti ČR v případě krize. Výstupem z tohoto odborného semináře by měly být další odborné diskuse a popřípadě i návrhy úprav potřebné legislativy v této oblasti, což je práce nás poslanců, co mají zákonodárnou iniciativu.
V současnosti neprobíhá evidence osob, které mají brannou povinnost a zjišťování jejich způsobilosti ke službě. V případě ohrožení státu, války, živelné pohromy či migrační krize tedy neexistuje přehled a informace o tom, kdo je způsobilý být vojensky nasazen (kdo může sloužit se zbraní v ruce) a kdo není. Řešit to až v případě války, ohrožení státu či migrační krize je podle nás pozdě. Zjištění způsobilosti osob, podléhajících branné povinnosti, by mělo probíhat průběžně, aby stát měl informace o tom, kdo může být v případě takové krize nasazen, kdo se může na základě dobrovolnosti účastnit vojenských cvičení či být osloven pro službu v profesionální armádě. Usilujeme tedy o to, aby Česká republika byla připravena na případ krize.
Seminář má odpovědět na zásadní otázku. Tou je, zda Česká republika má vlastní ambici hájit svoji národní a státní suverenitu vždy, za každých podmínek a to bezpodmínečně. V opačném případě je potom bezpečnost České republiky plně v rukou spojenců a nemáme zájem ji hájit samostatně. To je zásadní otázka. Pokud je pravda varianta dva pak jen předstíráme vlastní bezpečnostní suverenitu.
Tento odborný seminář má také za cíl diskusi, jak získat potřebné rezervy pro obranu tohoto státu. V žádném případě se nejedná o možnosti znovu zavedení základní vojenské služby, ale o evidenci osob, které projdou odvodovým řízením, zdravotními prohlídkami atd. a lze s nimi potom dále jako s rezervami odborně pracovat v rámci přípravy záloh. Mám tím na mysli například účastí na několika týdenních cvičeních na základě dobrovolnosti, kde by stát hrál aktivní roli v rámci proplácení náhrad za zdravotní a sociální pojištění a náhradu platu, anebo ušlé mzdy, která vznikla v souvislosti s účastí na takovémto dobrovolném cvičení. Budeme tedy diskutovat možnosti, jak získat armádní rezervy po zavedení profesionální armády v roce 2004 a po omezení odvodů. Jenom pro upřesnění, podle branného zákona se odvody provádějí pouze za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Jinými slovy, k dnešnímu dni neprošlo odvodovým řízením cca 1,4 milionů osob v rozpětí 18-34 let.
Bezpečnostní prostředí se vyvíjí a poměřuje z hlediska historie lidstva skutečně nebývalou rychlostí. Je nutné to chápat a uvědomit si, že tady čelíme bezprecedentnímu a značně dynamickému souboru nejrůznějších rizik spojených nejen s hybridní válkou či dezinformacemi, ale také s novými převratnými technologiemi, jako je umělá inteligence. Musíme se připravovat na nejrůznější scénáře budoucnosti a zejména posilovat vlastní obranné schopnosti. Mohou se vyhrotit konflikty o přístup ke zdrojům a destabilizované a nerozvinuté regiony mohou být náchylné k radikalizaci a následnému šíření netolerantních forem islámu a terorismu. Uvedené faktory mohou vyvolat další migrační vlny do EU. Na to musíme být připraveni v první řadě sami.
Máme řadu bezpečnostních dokumentů, kde řada z nich je poplatná době a vyžadují aktualizaci. Namátkou, Bezpečnostní strategie ČR, Obranná strategie ČR, Vojenská strategie ČR, Koncepce přípravy občanů k obraně státu, Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2025, KVAČR, Koncepce mobilizace OS ČR, atd. V dokumentu Obranné strategie se například uvádí, že rozsah, obsah a časový plán opatření k přípravě a provedení mobilizace odpovídá vývoji bezpečnostní situace. Copak se bezpečnostní situace nemění? Podívejme se na situaci na Ukrajině, Balkáně, Turecku, Saúdské Arábii, Jordánsku, Libyi.
Třeba Bílá kniha o obraně z roku 2011, kde je mj. uvedeno, že nejpozději za pět let by mělo dojít k její revizi. Doktrína AČR, která mj. uvádí možnosti částečné anebo všeobecné mobilizace. V této souvislosti si kladu otázku, je koho mobilizovat a je kým? S tím souvisí i potřeba mobilizačních zásob. Co udělalo ministerstvo obrany a generální štáb AČR v této oblasti za posledních dvacet let? Předpokládám, že i na tuto otázku bude v průběhu semináře odpovězeno.
Máme půl vojáka na sto ekonomicky činných obyvatel. Běžně je to jeden voják na sto ekonomicky činných obyvatel. Jinými slovy, potřebujeme armádu jednou tak velkou, ale nejsou na ní zdroje – materiální, finanční a hlavně lidské.
Jako poslanec a místopředseda Výboru pro obranu jsem se také seznámil se Zprávou o zajišťování obrany ČR 2018, která je v utajovaném režimu. Obsah této zprávy také jednoznačně vypovídá o současném stavu v armádě.
Podle mého názoru je potřeba se také zamyslet také nad termínem „Odložená potřeba“. Pokud pominu KVV tak nemáme vojáky v osmi krajích. A tak bych mohl pokračovat. Revize mobilizačního systému je také obsahem Programového prohlášení vlády.
To vše jsou důvody, které mě vedly k pořádání tohoto odborného semináře. Očekávám tedy odbornou debatu a diskusi na toto téma. Protože se tato problematika týká i výkonu přenesené působnosti, OPSÚ, doplňování a krizových stavů, tedy krajů, KVV a Aktivních záloh, jsem potěšen i jejich dnešní účastí a budu rád, pokud se zapojí do diskuse se svými podněty a připomínkami.
Radovan Vích
poslanec, místopředseda Výboru pro obranu PS PČR
člen předsednictva hnutí SPD
