„Je nám ctí uspořádat na krajském úřadu takto významnou akci, neboť jakákoliv změna ve financování škol je velkým zásahem do současného systému. Proto je pro nás všechny dobré tyto změny dopředu projednat a připravit se na ně,“ řekl statutární zástupce středočeského hejtmana a náměstek pro oblast školství, mládeže a sportu Milan Němec (ČSSD).

„Mateřské, základní a střední školy jsou dnes zjednodušeně řečeno financovány především podle počtu žáků, kteří školu navštěvují. Tento systém ale přináší řadu problémů. Výsledkem jsou v řadě případů přeplněné třídy, ve kterých kvantita převažuje nad kvalitou výuky,“ uvedl ministr Marcel Chládek.

S návrhy změn v budoucím financování předškolního, základního i středního vzdělávání seznámil komisi náměstek ministra Jaroslav Fidrmuc. Uvedl, že ministerstvo připravilo pro budoucí financování předškolního a základního vzdělávání dvě alternativy. V první variantě ministerstvo navrhuje financování v MŠ a v ZŠ kombinací normativů na školu/pracoviště, na třídu a na žáka, ve druhé variantě normativně na pedagoga.

Návrhy, které ministerstvo připravilo pro budoucí financování vzdělávání ve středních školách, pak sledují především tyto cíle: „chceme potlačit hlavní negativa současného financování na žáka. Tedy snahu škol získat žáka za každou cenu a držet jej ve vzdělávání bez ohledu na jeho předpoklady. Rovněž chceme motivovat školy k zaměření na vzdělávání v prioritních oborech tak, aby jejich absolventi našli uplatnění na trhu práce. A chceme rovněž řešit i vzdělávání žáků v máločetných oborech vzdělání, které nyní probíhá v takzvaných víceoborových třídách,“ upozornil námětek ministra Jaroslav Fidrmuc. Zachována by měla být také nezbytná míra kontinuity financování jednotlivých škol, která by umožňovala dokončit studium žákům přijatým před reformou a zároveň školám poskytnout příležitost zapojit se do systému financování podle kritéria kvality.

Financování pedagogické práce ve středních školách, tedy řešení mzdových prostředků pedagogických zaměstnanců, navrhuje ministerstvo také ve dvou variantách. V té první jako financování normativně na pedagoga. Ve druhé navrhuje postupný přechod od normativního financování na žáka k normativnímu financování na třídu. S rozlišením velikosti normativu podle naplněnosti tříd. U učebních oborů se normativ stanoví zvlášť na teoretickou výuku a na odborný výcvik. Zohledněna by byla také výuka ve víceoborových třídách. Do výpočtu finančních prostředků pro školu jsou zahrnuty rovněž indikátory kvality vzdělávání – to jsou studijní výsledky absolventů, jejich další uplatnění při studiu na vysokých školách či na trhu práce.

Financování nepedagogické práce ve středních školách, to je mzdové prostředky nepedagogických zaměstnanců škol, by již neměly být řešeny normativem na žáka, ale kombinací financování normativem na školu (pracoviště) a normativem na třídu v oboru vzdělání.

V případě, že navrhované změny najdou podporu u politiků, mohl by nový systém financování škol začít platit od roku 2017.