Vážený pane Senátore.
Dovolím si Vám položit dva dotazy.Myslíte si že po událostech v Turecku "Úspěšný pokus o převrat organizovaný prezidente a následné čistky může být tato země ještě členem NATO a dožadovat se členství v EU?
Jaký je Váš názor na vyjádření republikánského kandidáta na úřad prezidenta USA: Měli by jsme uznat anexi Krymu. Já si myslím že k žádné anexi nedošlo. Jen došlo k navrácení území které patřilo Rusku od porážky Krymského Chanátu.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
To jsou velmi aktuální otázky. Pokud se týká Turecka, tak to dnes spěje rychlými kroky k autokratickému prezidentskému režimu, který nemá nic společného s demokratickými principy, které obsahuje charta NATO i EU. Tím neříkám, že EU tyto principy dodržuje, ale proklamuje je a v jejich jménu se některé státy EU, např. Velká Británie a Francie v nedávné minulosti po boku USA zúčastnily válečných operací proti svrchovaným zemím a to bez mandátu OSN.
Vaši první otázku bych rozdělil. Pokud se týká možného přijetí Turecka do EU, tak to si současní lídři Unie nemohou dovolit. Kdyby to udělali, tak by se část členských zemí postavila na odpor a rozklad EU by se urychlil. Trochu jinak to vidím s členstvím Turecka v NATO. Jeho vystoupení by mělo pro NATO dalekosáhlé důsledky - ztrátu vojenských základen v blízkosti muslimských zemí Středního východu i nakonec Afghanistánu a uvolnění pole pro novou geopolitickou orientaci směrem k Rusku. Sečteno a podtrženo, Turecko v NATO zůstane, na nějaké ty nedemokratické principy, které v jiných případech jsou pro EU a USA tak zásadní, se v tomto případě nebude hledět.
Pokud se týká anexe Krymu, tak mám podobný názor, který navíc opírám o srovnání s anexí Kosova. Přesně řečeno s násilným odtržením Kosova od Srbska po 78 dní trvajícím bombardování Srbů letectvem NATO v létě 1999 (Havel je tenkrát nazval jako humanitární), při kterém přišlo o život přes 10 000 lidí, drtivou většinou to byli Srbové. Stalo se tak bez mandátu OSN a na jihu Evropy tak vznikl nový muslimský stát.
Vedle toho bych mohl rozebrat další aspekty Krymu. Téměř 90% jeho obyvatel se hlásilo k ruské národnosti, proběhlo zde lidové referendum s jednoznačným přáním připojení, chcete-li navrácení Krymu Rusku. Stranou ponechávám hledisko geopolitické, zejména nutnost zachování základny černomořské flotily, která má pro Rusko strategický význam - viz loňská precizní námořní operace proti Islámskému státu v Sýrii. A tak bych mohl pokračovat.
