Tresty za volání jsou obvykle v podobě díry.
Někdy dokonce nakládačky.
Vězně to však neodradí.
Někteří jsou hodně opatrní, jiní na to pečou. Pepa byl standardně docela opatrný. Jen jednou se zabral do hovoru víc, než je zdrávo. Sice volal v době, kdy nebyly pravidelné obchůzky, ale zapomněl přitom, že opatrnosti není nikdy dost. A už to bylo. Při vášnivém rozhovoru se nad ním najednou zjevila ruka bachaře, a co čert nechtěl, Nokia za šest táců skončila v jeho rukou. Ten se jen spokojeně usmíval a v hlavě mu už asi běželo, jak Pepu ztrestá.
Pepa si ale v tu chvíli moc dobře uvědomil, že je velký rozdíl mezi starým mobilem a SIM kartou s údaji. Je to jako rozdíl mezi dírou na pár týdnů a nášupem. Rozhodnutí bylo okamžité. SIMku potřeboval dostat zpět. A podle hesla, které říká, že risk je zisk, vytrhl mobil bachařovi z ruky, otočil se, protože čekal úder pendrekem a potřeboval čas. SIMku vypáčil a spolkl a telefon ještě rozlomil.
„To se na to můžu vysrat!” zařval bachař.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový