Soudkyně Veronika Čeplová odůvodnila Dalíkovo odsouzení takto. Kvůli autenticitě ParlamentníListy.cz do textu nezasahovaly. „Marek Dalík je vinen, že po předchozí dohodě s přesně nezjištěnou osobou či osobami z řad představitelů vlády České republiky, kteří byli schopni zásadním způsobem ovlivnit rozhodování vlády o pokračování projektu, který vyplýval ze Smlouvy na dodávky kolových bojových vozidel a kolových obrněných transportéru a logistického a výcvikového zabezpečení (dále jen KOT), uzavřené dne 9. června 2006 mezi Českou republikou – ministerstvem obrany a dodavatelem Defendia CZ a na její či jejich žádost v době, kdy bylo pravděpodobné, že do davatel KOT zřejmě nebude schopen dodat plnění v době smlouvou sjednané, se zúčastnil dvou schůzek, na nichž se o dodávkách KOT označených Pandur II jednalo, a to nejprve dne 26. 10. 2007 v Brně a poté dne 8. 11. 2007 v Praze v restauraci U Malířů, přičemž schůzky dne 8.11.2007 se zúčastnili za dodavatelskou společnost Steyr – Daimler - Puch Spezialfahrzeug GmbH se sídlem ve Vídni a americkou mateřskou společnost General Dynamics Corporation místopředseda společnosti General Dynamics a současně předseda její evropské větve John Ulrich, projektový manažer společnosti Steyr Stefan Szücs, poradce společnosti Victor Jackovich a dále Miroslav Výboh jako zástupce subdodavatelské společnosti Rafael Advanced Defense Systems Ltd. včetně Martina Bartáka, prvního náměstka ministryně obrany, který z titulu své funkce byl oprávněn se takových jednání zúčastnit, přičemž oficiálně pověřen k jednáním s dodavateli KOT byl až od 23.11.2007, a obžalovaný dle předchozí dohody a na přání osob či osoby, která ho na tato jednání vyslala, v okamžiku, kdy Martin Barták společně s Johnem Ulrichem odešli od stolu, vyslovil na adresu projektového manažera Stefana Szücse v přítomnosti Victora Jackoviche a Výboha žádost, z níž bylo jednoznačně zřejmé, že pokud Steyr má zájem na pokračování projektu Pandur II, musí zaplatit 3x 6 000 000 euro, což tehdy představovalo 484 miliónů 110 tisíc korun, to jest sumu vyšší než 2procenta z celkové kupní ceny sjednané smlouvou ze dne 9. 6. 2006, tato žádost nebyla akceptována a dne 7. 12. 2007 Česká republika vypověděla smlouvu ze dne 9. 6. 2006 a znovu ji se shodným dodavatelem bez vypsání výběrového řízení na nižší objem dodávky KOT, ovšem za vyšší jednotkovou cenu, než byla domluvena smlouvou z roku 2006, uzavřela dne 13.3.2009, tedy: poskytl jinému pomoc k tomu, aby v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu žádal úplatek a aby tento čin spáchal jako veřejný činitel v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, čímž spáchal pomoc k trestnému činu přijímání úplatku... ...Za což se odsuzuje k trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Pro výkon trestu se zařazuje do věznice s dozorem. Obžalovanému se ukládá peněžitý trest ve výměře 5 pět miliónů korun,“ odůvodnila předsedkyně senátu pražského městského soudu Veronika Čeplová. V případě, že by Dalík pokutu nezaplatil, odseděl by si o dva roky více.

 

Předsedkyně senátu Čeplová se v odůvodnění rozsudku nebývale notně rozmáchla. Jako jistý, ale odlišný případ, použila kauzu někdejšího náměstka ministra obrany Martina Bartáka, který byl v případu údajné korupce kolem automobilky Tatra osvobozen.

 

„Zástupci dodavatelské firmy Steyr se zejména v popisu žádosti o úplatek zcela shodují, dodavatel korupční jednání oznámil velmi záhy americké ambasádě, vedení firmy Steyr o korupčním jednání bylo svědky Szücsem a Jackovichem bezprostředně po události informováno, o čemž svědčí datum Memoranda, které Szücs právě na žádost vedení vypracoval, a kromě výpovědi očitých svědků a svědků, kterým to očití a další svědci oznámili, o korupčním jednání obžalovaného svědčí listinné, to jest, objektivní důkazy,“ napsala Čeplová.

 

Odůvodnění Čeplové tvrdě rozcupoval v odvolání k pražskému vrchnímu soudu Dalíkův advokát Tomáš Sokol. „Napadenému rozsudku vytýkám podstatnou vadu řízení, která jeho vydání předcházela a jíž bylo porušeno právo obhajoby, přičemž tato vada měla vliv na správnost a zákonnost napadeného rozsudku. Dále mu vytýkám nejasnost a neúplnost jeho skutkových zjištění, pokud jde o ta zjištění, která jsou potřebná pro závěr o tom, že byl spáchán trestný čin přijímání úplatku. Mám pochybnosti o správnosti skutkových porušení ustanovení trestního zákona," napsal v odvolání Dalíkův právní zástupce Tomáš Sokol. Podle něj soud také nesrozumitelně formuloval popis skutku. Soud jej formuloval tak, že se jej Dalík dopustil po předchozí dohodě s přesně nezjištěnou osobou či osobami z řad představitelů vlády České republiky. „Koho míní pojmem ´představitelé vlády´ není vůbec zřejmé. Lehce zjednodušeno, není jasné, zda podle soudu mělo jít o úředníka, náměstka ministra, ministra či ministerského předsedu, ale ani to, v souvislosti s čím měl být údajný úplatek požadován,“ namítá Sokol.

 

Podle Sokola došlo k porušení práva na spravedlivý proces v důsledku toho, že Dalík sice byl upozorněn na možnost změny právní kvalifikace, ale u skutku, v jehož popisu zcela absentovaly některé esenciální znaky trestného činu přijímání úplatku nebo nepřímého úplatkářství. „Chybí i jen obecné označení osoby, které by klient měl pomoci k přijetí úplatku v souvislosti obstaráním věci obecného zájmu. Tato osoba nebyla určena ani genericky. Tedy alespoň podle toho, jakou funkci by měla zastávat a v čem by mělo spočívat obstarání věci obecného zájmu,“ argumentuje Sokol.

 

Podle něj v rozhodnutí absentuje jakýkoliv důkaz o tom, že Dalík jednal ve spojení s další osobou či osobami, které obstarávají věc veřejného zájmu a s úmyslem pomoci při získání úplatku.

 

Sokol soud obvinil z porušení jednoho z ustanovení trestního řádu. Soud podle něj rozhodoval o skutku, který není totožný se skutkem, pro který byla podána obžaloba a dokonce klienta uznal vinným trestným činem, o němž obžaloba výslovně tvrdila, že pro takovou právní kvalifikaci chybí skutkové podklady - důkazy.

 

„Ze všech uvedených důvodů má tedy obhajoba za to, že bylo hrubě zasaženo do klientových procesních práv a znemožněna mu obhajoba. Jak patrno, klient by navrhoval řadu důkazů, kdyby jen tušil, že se soud rozhodne jej odsoudit za to, že měl pomáhat neznámému představiteli vlády nebo dokonce představitelům k získání úplatku. A to navíc v souvislosti se stávající smlouvou o dodávce KOT, ale současně i v souvislosti s možnou smlouvou budoucí. A konečně důkazy v hlavním líčení provedenými nebylo prokázáno, že by na jednání dne 8.11. 2007 vyslovil jakýkoliv požadavek na peněžité plnění,“ dodává Sokol.