Dodal traktorbagr, jindy pozorovací techniku na krysy. Vydělával obří peníze, přitom dluží desítky milionů. A nic se neděje. Kauza Tomáše Horáčka nekončí

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte sí více v tomto článku.

26.09.2021 5:00 | Kauza

Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Aneb když zákonodárci vymýšlejí a nedomýšlejí dopady svých návrhů. Tedy v lepším případě. Připomeňme podporu fotovoltaických elektráren, která nás stojí stovky miliard. Velmi podobné je to s přimícháváním biosložek do paliv a analogicky možná skončí podpora elektroautomobilů. Případ, o kterém se zmíníme dnes, neměl sice tak fatální následky, ale modus operandi je podobný.

Dodal traktorbagr, jindy pozorovací techniku na krysy. Vydělával obří peníze, přitom dluží desítky milionů. A nic se neděje. Kauza Tomáše Horáčka nekončí
Foto: archiv redakce
Popisek: Tomáš Horáček

Zákonodárci chtěli pomoci lidem s hendikepem tím, že při veřejných zakázkách budou zvýhodněny firmy, které zaměstnávají postižené. Postoj státu se postupně vyvíjel. V zákoně č. 137 z roku 2006 bylo uvedeno, že od nabídkové ceny společnosti, která zaměstnává hendikepované, bylo odečteno patnáct procent. „Účastní-li se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. Ustanovení § 82 odst. 4 tím není dotčeno.“

V roce 2008 se začala psát historie První chráněné dílny (PCHD) Tomáše Horáčka, která se stala symbolem absurdity citovaného zákona.

Na konci roku 2009 vykázala společnost hospodářský výsledek před zdaněním ve výši 787 tisíc korun a jako předmět podnikání uváděla výrobu textilních oděvů. O rok později vykázala 1,579 milionu, za 2011 pak 2,523 milionu. V roce 2012 se společnost začala aktivně ucházet o veřejné zakázky, její hospodářský výsledek se dostal na 4,144 milionu korun, přičemž v závěrkách se stále uvádí, že se zabývá výrobou textilních oděvů.

Výrazný obrat přišel v roce 2014.

Hospodářský výsledek sice účetně výrazněji nevyrostl, ale vidíme zajímavý obrat ve výročních zprávách. Zatímco v roce 2013 vykázala PCHD tržby za prodej svých výrobků a služeb přes 37 milionů, o rok později se stejná položka snížila na pouhých osm milionů. Zato vyrostly tržby jako celek, a to na 70 milionů korun. Změnila se také právní forma. Byznysem už není výroba textilních oděvů, ale obecná oblast výroby, obchodu a služeb. Pravý podnikatelský záměr se začal vybarvovat. Cíl? Veřejné zakázky.

Jak to všechno fungovalo?

Naprosto jednoduše.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

15:55 „Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

Dohru v Bruselu bude mít komentář o tom, že Danuše Nerudová strávila v maskérně před natáčením telev…