Víme, co dostalo Marka Dalíka z vězení. A máme důkaz

18.04.2017 13:31 | Zprávy

Už pár dní je na svobodě lobbista a někdejší poradce premiéra ODS Mirka Topolánka. V kruzích bojovníků proti korupci a části justice jeho propuštění vyvolalo zděšení. Jenže Nejvyšší soud neměl jinou možnost než Dalíka z vězení propustit s tím, že jeho případ bude muset být znovu a řádně posouzen.

Víme, co dostalo Marka Dalíka z vězení. A máme důkaz
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Dalík u soudu

Dovolání podaly dvě právní kanceláře – Tomáše Sokola a Gřivna & Šmerda. Pro rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo podle informací zevnitř justice klíčové dovolání, které vytvořili advokáti z kanceláře Gřivna & Šmerda, jíž se stal Dalík zhruba před rokem klientem. Klíčovými osobnostmi jsou mladý docent z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna a někdejší vysoký úředník (náměstek ministra obrany, dopravy – chvíli ministr vnitra) Radek Šmerda. „Obviněný má za to, že rozsudek spočívá v ne nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném právním posouzení, jak jej chápe konstantní rozhodovací praxe Ústavního soudu a navazující judikatura Nejvyššího soudu. Důvody dovolání obviněný spatřuje v porušení zásad spravedlivého procesu v odvolacím řízení, extrémních rozporech mezi skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním a nesprávném posouzení časové působnosti trestního zákoníku a v absenci jeho odůvodnění,“ stojí v začátku dovolání.

Pražský městský soud původně poslal Dalíka na 5 let do vězení a odsoudil jej k pokutě 5 milionů korun, pražský vrchní soud pak původní rozsudek zmírnil o rok na čtyři a na stejnou sumu snížil i pokutu. Policisté začali Dalíka vyšetřovat na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse. Ten na jaře roku 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur – zhruba půl miliardy korun – za pokračování v nákupu transportérů Pandur. Podle vyšetřovacího spisu si měl o peníze říct na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů. Podle žalobce předstíral blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování, ačkoliv podle konstrukce žalobce nemohl. Zároveň podle obžaloby předstíral, že má vliv na zakázku samotnou.

Dokument ZDE

Nákup pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun schválil v roce 2006 kabinet Jiřího Paroubka. Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele – firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, kde Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.

Proti lidským právům

ParlamentníListy.cz text dovolání získaly. Co bylo pravděpodobně nejdůležitějším argumentem pro Dalíkovo propuštění ze znojemského vězení, kde si odpykal přes půl roku trestu? Změna právní kvalifikace trestného činu, pro který byl Dalík souzen, bez předchozího upozornění. Laicky řečeno, Dalík byl těsně před vynesením rozsudku odvolacího soudu upozorněn, že nebude souzen za úplatkářství, ale za podvod. „Odvolací soud oproti nalézacímu soudu podstatně změnil právní kvalifikaci skutku, a to až v napadeném rozhodnutí, aniž by na to strany předem upozornil. Tím porušil právo obviněného na to, aby byl po celou dobu podrobně seznámen s povahou a důvody obvinění. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva musí být obviněný upozorněn na změnu kvalifikace skutku tak, aby mohl včas a účinně změnit způsob své obhajoby. Není tedy přípustné, aby se o tom dozvěděl až poslední den soudního jednání, či dokonce z rozsudku samotného,“ napsali advokáti v dovolání k Nejvyššímu soudu. Zatímco se tedy obhajoba zaměřila proti obvinění z přijímání úplatku, odvolací soud bez vědomí kohokoli jiného přišel s jinou právní kvalifikací a zjišťoval skutečnosti k přísnějšímu trestnému činu podvodu. Prvoinstanční soud Dalíka 9 dní soudil původně za podvod, pak jej upozornil na možnou změnu právní kvalifikace na přijímání úplatku a následně ještě proběhlo 5 dní jednání, aby na konci soud vynesl rozsudek v duchu naznačené právní kvalifikace. Odvolací soud změnil souzený skutek zpět na podvod až poslední den jednání.

Nemálo důležitý byl i argument, že soud nevyslyšel dva návrhy obou obhájců (AK Sokol, Brož, Novák a Gřivna & Šmerda ) na doplnění důkazů, které by mohly svědčit ve prospěch Dalíka. „Na veřejném zasedání učinili oba obhájci obviněného dva návrhy na doplnění dokazování, a to jednak obsahem rakouského trestního spisu a jednak fotokopiemi dvou vyjádření účastníka schůzky se zástupci Steyru,“ namítli advokáti. Marek Dalík totiž tvrdí, že si o úplatek nikdy neřekl, měl jen z popudu premiéra Topolánka potvrdit pokračování kontraktu na obrněné transportéry.

Informace o údajném neetickém jednání se v interních firemních dokumentech objevily až po roce od inkriminované schůzky v pražské restauraci U Malířů, kde si měl Dalík podle obžaloby říci o úplatek. Přestože odvolací soud zkritizoval prvoinstanční soud, že předpokladem odsouzení jakékoli osoby je prokázání její viny, které nemůže být ovládáno principy nepodložených domněnek a spekulací, sám naopak nerespektoval princip presumpce neviny a procesní pravidlo in dubio pro reo – „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Jde o právní zásadu, která stanovuje povinnost soudu rozhodovat ve prospěch obžalovaného, pokud o jeho vině existují pochybnosti, které nelze odstranit.

Advokáti se ve svém dovolání dále zabývají „extrémními rozpory mezi skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním“. Odvolací soud si podle nich vybral pro své rozhodnutí jednu z možných variant, ovšem na základě nepodložených úvah. Odvolací soud založil konstrukci podvodu na tom, že Dalík při údajné žádosti o třikrát 6 milionů eur měl uvést v omyl zástupce Steyru Stefana Szücse a Victora Jackoviche tím, že měl uvést, že „se podílel na zisku původního projektu s tím, že mu Pavel Musela, zbrojař a majitel firmy Pamco, slíbil 100 milionů korun, které mu nebyly vyplaceny“. To podle odvolacího soudu nebyla pravda. „Tento závěr nemá vůbec žádnou oporu v dokazování. Není zřejmé, jak k tomuto závěru soud dospěl. Tato skutečnost totiž vůbec nebyla předmětem dokazování ani v nalézacím, ani v odvolacím řízení. Opře-li odvolací soud svůj závěr o vině obviněného o tuto skutečnost, založil své odsouzení v tomto bodě toliko na ničem nepodložených domněnkách a spekulacích, aniž by tyto skutkové okolnosti vyplývaly z provedeného dokazování a aniž tímto směrem bylo dokazování zaměřeno,“ uzavírá tuto kapitolu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Lobbing není zločin

V dovolání je rozebírána i legitimní byznysová disciplína – dovolený lobbing. Dalík v této kapitole poukázal na to, kdo všechno z České republiky měl na uzavření kontraktu na pandury benefitovat. „Pozoruhodný je způsob, jak se soud vypořádal se čtvrtou variantou skutkového stavu, tedy s variantou, kdy protiplnění obviněného, které měl za požadované plnění vykonat, nebylo protiprávním jednáním, ale mělo spočívat v určitých lobbistických službách,“ začal Dalík vysvětlovat, jak to bylo v minulosti s nákupem Pandurů. „Soudy se ani nezabývaly pozadím projektu Pandur II ze strany společnosti Steyr, která zaměstnávala pro tento akviziční proces lobbisty, kteří působili v České republice. A to Jiřího Šedivého a společnost Pamco Int. Jiřímu Šedivému byl vyplácen za získávání informací v dané lokalitě měsíční fixní plat a společnosti Pamco měl být přislíben podíl na výsledku ve výši 2,65 procenta z ceny zakázky,“ stojí v textu dovolání.

To, že bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý působil při sjednávání armádní akvizice jako poradce, je veskrze známo. Že měl podle Dalíka od americko-rakouské firmy měsíční fixní plat, už ne. „Pravděpodobně nebudete spokojen, ale nejsem oprávněn poskytovat informace o smlouvách. V žádném případě jsem ovšem neměl nic společného s aktivitou pana Dalíka a nechci být účasten jeho ‚hry‘,“ sdělil před časem k podobným informacím generál Jiří Šedivý. „O vztazích společnosti Pamco a spol. Steyr nic nevím a nikdy jsem nebyl konkrétně informován. Je veřejně známé, že jsem byl technický konzultant. Podrobné vysvětlení jsem již podal, naposledy v případě soudního řízení s panem Dalíkem. Bylo to, pokud se nemýlím, veřejné slyšení,“ dodal.

Zbrojařská společnost Pamco pak měla dostat podle Dalíka 2,65 procenta z celkové výše kontraktu. Tato částka se pak zhruba rovná 18 milionům eur, o které si měl Dalík říci jako o úplatek. Pamco, respektive její zakladatel a majitel Pavel Musela byl vždycky velmi blízko někdejšího ministra vnitra a později premiéra Stanislava Grosse. O jejich spojenectví se v politických kuloárech vedly léta rozsáhlé řeči a na „každém šprochu bylo zajisté pravdy trochu“. Pavel Musela po určitém čase a po nehodě při lovu, která významně omezila jeho život, fakticky předal firmu dceři Karolíně. 

Zbrojař a lobbista s kontakty do nejvyšších pater politiky Pavel Musela měl mimo jiné podle Švýcarů získat provizi za privatizaci mosteckých dolů vládou Miloše Zemana v roce 1999. Z ní pak údajně rozděloval úplatky.

Marek Dalík například před necelým rokem v rozhovoru pro týdeník Euro uvedl, že se vyjednávání kolem pandurů také účastnil Zemanův někdejší poradce Miroslav Šlouf a také jeho pravá ruka, dnes poradce prezidentské kanceláře, Martin Nejedlý. „Já doufám, že minimálně Mirek Topolánek, Miroslav Šlouf dosvědčí tu verzi, kterou podávám já. A o těch ostatních, to je otázka, jak se k tomu oni postaví. Já bych jen připomněl, že v té době byl Miroslav Šlouf nadřízený Martina Nejedlého, dnešního poradce prezidenta. Mirek Šlouf ty informace měl a toho počátku vyjednávání se osobně účastnil, těch dalších věcí už osobně ne, ale jeho společník nebo zaměstnanec, nevím přesně. Každopádně tehdy vystupovali tak, že Mirek je šéf a Martin jeho zaměstnanec nebo minoritní společník. Doufám, že třeba oni se k tomu nějak postaví. Pokud ne, na mé situaci to prakticky nic nemění, jsem dnes pravomocně odsouzen,“ řekl Dalík týdeníku Euro. Už tehdy s vidinou, že Nejvyšší soud jeho proces otevře a on se dostane z vězení. Stalo se, jeho případ tím ale nekončí, za čas znovu stane před soudem.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jaroslav Šťastný

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

15:55 „Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

Dohru v Bruselu bude mít komentář o tom, že Danuše Nerudová strávila v maskérně před natáčením telev…