Monitoring probíhal kvůli zhoršeným hydrologickým podmínkám a bezpečnosti (vyšší průtoky kvůli naředění cizorodých látek bezprostředně po havárii, intenzivní deště v povodí) v průběhu listopadu. Součástí zprávy je i doporučení, jak při obnově vodního společenstva dále postupovat. Zadavatelem průzkumu bylo Ministerstvo životního prostředí.

Prokázalo se, že havárie měla větší vliv na starší ryby než na plůdek. Početnost i biomasa dospělých ryb klesaly od lokality v Choryni, která již byla částečně ovlivněna havárií. Ve zbytku mezijezí (lokality Hustopeče a Kamenec) byl výskyt starších ryb minimální (Kamenec) až nulový (Hustopeče). Také hustota ryb dále po toku, pod jezem Hranice, byla nízká, ovlivněná havárií. Pozitivním zjištěním byla přítomnost alespoň malého počtu generačních ryb některých druhů (tloušť, ostroretka, ouklejka), které budou základem dalších generací. Jasný pokles množství ryb je patrný na zasažených lokalitách v porovnání s kontrolní lokalitou ve Valašském Meziříčí. Druhové složení fyto- i makrozoobentosu odpovídalo předpokládané kvalitě vody sledovaného toku s mírným zhoršováním jakosti po proudu řeky – havárie se zde, zřejmě kvůli vysokým průtokům – výrazně neprojevila.

„Na celé té věci vidím jediné pozitivum. Z monitoringu vyplývá, že se v řece zachovaly pro ryby potravní zdroje a také, že přežila alespoň část ryb vč. generačních většiny druhů. To je dobrý předpoklad pro přirozenou reprodukci, ryby se v otráveném úseku postupně rozšíří. V řece velikosti Bečvy, kde koryto má přírodě blízký charakter, je přirozená reprodukce nejefektivnějším a nejvýznamnějším způsobem obnovy populací původních reofilních druhů ryb,“ konstatuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.  

Průběžnou zprávu najdete ZDE. Po konzultaci s Povodím Moravy s.p. a Českým rybářským svazem byla zadána studie navrhující realizace opatření v otravou zasaženém úseku řeky Bečvy, která bude dokončena v polovině roku 2021.