Nyní se zdá, že rys se vyskytuje v Moravském krasu a širší oblasti Drahanské vrchoviny trvaleji. Minulý týden to potvrdily nálezy stop při společném mapování odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny (Správy CHKO Moravský kras), Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a dobrovolníků Hnutí DUHA. Nezpochybnitelný důkaz přinesla také fotopast, umístěná u nalezené stržené kořisti.

Přírodovědci během mapování odebrali vzorky trusu a srsti pro genetické analýzy, které by mohly ukázat na původ zvířete. Nejbližší rozmnožující se populace rysa žije v Beskydech a Javorníkách, kde loni i předloni pět rysic vyvedlo mláďata [2]. Největší česká populace žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde se pohybuje 60–80 dospělých rysů [3].

Rys se pohybuje a loví na stovkách kilometrů čtverečních a jeho domovský okrsek tedy pravděpodobně zahrnuje i širší okolí Moravského krasu a Drahanské vrchoviny. S mapováním rysa významně pomáhá veřejnost, která Hnutí DUHA hlásí své pozorování na e-mail stopy@selmy.cz. Rysi a především vlci se postupně vracejí do řady oblastí, kde byli před staletími vyhubeni. Zoologové proto uvítají i další hlášení o výskytu velkých šelem, které pomáhá při vyhodnocování aktuálního rozšíření a životních nárocích vlků, rysů či medvědů. Zvyšující se frekvence oznámení v posledních měsících souvisí s vhodnými sněhovými podmínkami a také se zvyšujícím se počtem lidí, kteří se do mapování šelem zapojují.

Antonín Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, zoolog Správy CHKO Moravský kras, řekl:

„První hodnověrné údaje o výskytu tohoto vzácného druhu se objevily již na podzim, ale tehdy nešlo vyloučit, že jde jen o migrujícího jedince. Teď se však prokázalo, že se zde zdržuje dlouhodobě, o čemž svědčí opakovaná pozorování, nálezy stop i kořisti. Z pohledu ochrany přírody jde o velmi dobrou zprávu. Výskyt rysa je důkazem kvalit prostředí, v němž nachází dostatek potravy i úkrytů. Jeho výskyt nedaleko od jihomoravské metropole není důvodem k obavám. Lidem se vyhýbá a loví spíše slabší kusy zvěře. Řidiči by ale měli být obezřetní, a to zejména ve večerních a nočních hodinách, kdy jsou rysi nejaktivnější. Pro rysa může být taková srážka smrtelná.

Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa, řekl:

„Rys ostrovid je silně ohrožený druh, který má o poznání nižší schopnosti kolonizace nových oblastí než například vlk. Věrohodné údaje o jeho přítomnosti mimo oblasti jho trvalého výskytu v Beskydech a na Šumavě jsou proto velmi cenné. Případ v Moravském krasu ukazuje, kde všude rys může nacházet dobré podmínky k životu. Klíčové bude, aby se podařilo ho ochránit před pytláky nebo před intenzivní dopravou.“