Generálové diskutovali o konfliktu na Ukrajině, s ním související bezpečnostní situaci a pokračující pomoci aliančních národů. Zabývali se také optimalizací vojenských schopností, novým modelem aliančních sil a operačním nasazením vojsk NATO.

Jednání zahájil předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer, po něm vystoupil zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana (ROU), který i na základě války na Ukrajině upozornil na tři důležité oblasti, na které by se měly alianční státy zaměřit:

1. Přehodnotit a navýšit 2% HDP ve prospěch obrany se zaměřením na nákup moderních zbraňových systémů;
2. Zvýšit a akcelerovat produkci obranného průmyslu;
3. Využít zkušenosti z války na Ukrajině pro budoucí válčení.

V úvodu vlastního jednání generálové sdíleli poznatky a zkušenosti získané z konfliktu na Ukrajině. Diskutovali o pokračující pomoci a podpoře zemi. Koordinace probíhá mimo NATO na bilaterální nebo multilaterální úrovni. Byla zdůrazněna spolupráce a synchronizace pomoci Ukrajině především s EU. Jednou z forem je zřízení asistenční mise na podporu Ukrajiny EUMAM (European Union Military Assistance Mission) k výcviku ukrajinských ozbrojených sil, do které se zapojila také Česká republika.

Hlavním bodem jednání byla optimalizace vojenských schopností, poměr mezi kvalitou a kvantitou tzv. Operational Capacity, tedy využívání sil a prostředků na odpovídající úrovni a v požadovaném množství. Významnou roli zde hrají například inovace a digitalizace, tzn. zapojení nových inovativních prvků do bojové činnosti. Přitom je nutné optimalizovat schopnosti ve všech doménách a tím naplňovat požadavky multidoménových operací (MDO).

„Současným trendem je čelit hrozbám použitím nových technologií. Abychom zajistili dostatečnou operační kapacitu, je ale třeba najít tu správnou rovnováhu mezi kvalitou i kvantitou,“ vysvětlil generálmajor Karel Řehka.

Členové výboru se také zabývali pokračujícím procesem tvorby nového modelu aliančních sil (NFM - New Force Model) a stavem zpracování regionálních plánů.

Model NFM definuje hrozby jako je Rusko a terorismus, představuje vyvážený systém připravenosti a množství sil a prostředků a musí být schopen zabezpečit kolektivní obranu včetně reakce na případné krize. Jedná se především o zvýšení bojové pohotovosti a neustálé zvyšování vojenských schopností, model má také lépe propojit vojenské plánování mezi NATO a aliančními státy.

Generálové dále probírali současnou situaci a vývoj aliančních operací na západním Balkáně a na Středním východě, zejména v Kosovu a Iráku.

Prodiskutovali klíčové oblasti zabezpečení a podporu vojsk z pohledu jejich logistického zabezpečeni a připravenosti včetně HNS (podpora hostitelskou zemí - Host Nation Support). Identifikovali možná rizika, omezení a budoucí rozvoj logistické podpory.

V závěru byly shrnuty výstupy ze zasedání a vojenská doporučení. Další jednání Vojenského výboru NATO je naplánováno na květen 2023.