Velmi nestandardní postup bude stát další peníze od daňových poplatníků, a to jen aby Toman vyhověl jedné zájmové skupině. Posudky mají navíc zpracovat ty samé univerzity, které dříve kompenzace zamítly.

Ministr zemědělství tímto krokem zpochybňuje rozhodnutí Správy národního parku České Švýcarsko. Ta prohlásila, že zničení přírody kolem Labe nelze ničím kompenzovat a postavila se za její ochranu. Toto stanovisko podpořil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který odmítl kompenzaci v jiné zemi Evropské unie. Ministr Toman během středeční konference zastánců jezu na děčínském zámku navíc prohlásil,  že plavební stupeň u Děčína je důležitý nejen pro lodní dopravu, ale i pro zadržování vody v krajině a zlepšení mikroklimatu v údolí Labe.

Jez u Děčína zlepšení splavnosti Labe nezajistí. Vodní hladinu zásadně neovlivní ani dále po proudu na německé straně, kde je Labe také několik měsíců v roce nesplavné. Lodě by se zastavily na hranicích a dál by nedopluly. Německo stavbu dalších jezů nebo plavebních stupňů zcela odmítá z ekologických i ekonomických důvodů, přestože hladina Labe v Drážďanech v loňském roce téměř dosáhla historického minima z roku 1934.

Neobstojí ani argument se zadržováním vody v krajině hrázemi. Jez nefunguje jako přehrada, pouze zpomalí proudění v řekách na úplné minimum, aniž by se voda vsakovala do půdy. Tím ničí podmínky pro život ryb a dalších druhů živočichů i rostlin žijících v řece i okolo ní. Vodu v krajině udržují například meandry, slepá ramena a mokřady, a ty by právě kaskády jezů na Labi zničily.

„Vody je tak málo, že ani po výstavbě děčínského jezu nebudou moci po Labi velké lodě plout. Už dnes dopravu zajišťuje železnice a pět miliard je možné použít na její modernizaci, aby se podíl železniční dopravy v úseku navýšit. V případě výstavby nám zbyde zbytečná stavba. Zbyde nám zbytečná stavba za více než pět miliard korun, totálně zlikvidovaná příroda a pár nesmyslných slibů,“ upozorňuje Nikol Krejčová z Arniky.