Obě dvě lipenská soustrojí byla kompletně zmodernizována v letech 2012-17, což přineslo zvýšení jejich efektivity o cca 4 % a úsporu vody při udržení stávajícího objemu výroby bezemisní elektřiny. Loni Lipno I dodalo do sítě 135 tisíc MWh, a pokrylo tak spotřebu 38 tisíc jihočeských domácností. Lipenské vodní dílo také zajišťuje dostatek chladicí vody pro jadernou elektrárnu Temelín a elektrárna Lipno I umí navíc podat Temelínu napětí při black-outu v síti.

Ve strojovně elektrárny, umístěné 160 metrů pod zemí v kaverně velikosti leteckého hangáru, se opravy rozeběhly přesně 11. května a vyžádaly si celkové zahražení soustrojí a vypuštění vody ze všech obtékaných částí turbíny včetně přivaděčů. Údržbou prošly zejména 230tunový rotor i 100tunový stator a provedena byla také diagnostika oběžného kola o hmotnosti 7,5 tuny, které se za plného provozu otočí 375krát za minutu. Kontrola se nevyhnula ani ovládací hydraulice a veškerým těsnícím prvkům. Rovněž byla provedena prohlídka hradicího rámu a stavebních konstrukcí vývaru, které jsou běžně nepřístupné. Pro zvýšení bezpečnosti provozu došlo k doplnění dalších snímačů a čidel a byly upraveny algoritmy řídicího systému. Zároveň byl vyzkoušen i start ze tmy (black start) pomocí soustrojí TG2 – a to nejen s využitím malé vodní elektrárny nacházející se v hrázi vodního díla, ale i pomocí autonomního dieselgenerátoru umístěného na nádvoří elektrárny. Bezemisní elektřinu z vltavské vody začalo soustrojí TG2 znovu vyrábět v pátek 29. 5.

„Díky velmi rychlému najetí na plný výkon 120 MW za cca 120 vteřin a možnosti dálkového ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích může lipenská elektrárna ovlivňovat výkonovou bilanci elektrizační soustavy celé České republiky. Proto je nutné elektrárnu permanentně udržovat v excelentní kondici,“ popisuje důležitost elektrárny na „jihočeském moři“ ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Oběžné kolo Francisovy turbíny soustrojí TG2 vodní elektrárny Lipno

Lipno I je nejefektivnější elektrárnou celé vltavské kaskády – na výrobu 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje jen necelých 2,8 m3 vody. Je to možné díky 160metrovému spádu (rozdílu spodní a horní hladiny nádrže), největšímu na Vltavské kaskádě. Jen pro srovnání: Instalovaným výkonem největší elektrárna na Vltavě – Orlík – potřebuje k výrobě stejného množství energie prohnat přes oběžné kolo turbíny 6,2 m3 vody.

Vedle několikatýdenních běžných oprav procházejí vodní elektrárny jednou za 20-25 let provozu tzv. generálními opravami. V rámci největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Při modernizacích je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky.

Historicky nejrozsáhlejší rekonstrukce soustrojí TG1 a TG2 vodní elektrárny Lipno (více ZDE) proběhla v letech 2012-17. „Modernizace znamenaly největší opravu vodní elektrárny Lipno od roku 1959, kdy zahájila provoz. Došlo k navýšení účinnosti o cca 4 % a zvýšení roční výroby o téměř 10 milionů kWh elektřiny. Lipno také dnes umí vyrobit stejné množství elektřiny za použití menšího objemu stále více vzácné vody,“ vrátil se k dění na lipenské elektrárně vedoucí oddělení provoz Martin Sobolík.

Označené vady k opravám na lopatách rozvádcího kola soustrojí TG2 vodní elektrárny Lipno

Vodní elektrárny stabilizují soustavu a berou sílu povodním

Veškeré vodní elektrárny ČEZ v České republice, které loni vyrobily úhrnně 2,2 miliardy kWh. významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Pozitivní role vodních elektráren Vltavské kaskády se projevuje mj. při povodních, kdy se uplatňuje jejich schopnosti převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození přehrady

Více o vodních zdrojích Skupiny ČEZ v ČR ZDE

Provozní schéma soustrojí TG2 z doby zkoušek kompenzačního provozu po odstávce

Věděli jste, že…

• …vodní dílo a elektrárna Lipno I regulací odtoku pomáhá zvětšovat minimální průtoky, omezuje povodňové špičky a přispívá ke zvyšování výroby v ostatních elektrárnách vltavské kaskády.
• …energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy.
• …elektrárna je unikátní také tím, že vodu, která už ekologickou elektřinu vyrobila odvádí 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m.
• …k dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m, vysoký 9,7 m a dlouhý 210 m. Nosnost nákladního výtahu je 80 tun.
• …v podzemní elektrárně jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny.
• …v nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 110 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií.
• …kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.