Únik čpavku v blokové úpravně kondenzátu výrobního bloku E zaměstnal ve středu 17. října profesionální hasiče Skupiny ČEZ, jejichž domovskou stanicí je ta v Elektrárnách Prunéřov. Naštěstí se jednalo jen o havarijní cvičení, které mělo prověřit nejen jejich připravenost na jednu z možných mimořádných situací v „prunéřovské dvojce“, ale i reakce směnového chemika, směnového inženýra a dalších zainteresovaných osob, včetně členů havarijního štábu.

„Při stáčení čpavku z tlakové lahve do provozního zásobníku v blokové úpravně kondenzátu v Elektrárně Prunéřov 2 zaznamenal směnovým chemik jeho únik netěsným šroubením na přípojném potrubí. Urychleně proto opustil zamořený prostor, a jakmile se za ním automaticky zavřely protipožární dveře, informoval prostřednictvím mobilního telefonu směnového inženýra o vzniku mimořádné události. Ten vzápětí vyrozumí dispečera ohlašovny požárů. Hasiči ovšem již o úniku čpavku díky alarmu elektronického čidla vědí,“ přibližuje scénář cvičení Radek Vymazal, specialista havarijní připravenosti a požární ochrany klasické energetiky ČEZ, a. s.

Podle jeho dalších slov pak hasiči na místě instalují vodní rozprašovače, jimž následně neutralizují případný únik čpavku mimo uzavřený prostor. Zároveň se dva muži ze zásahové jednotky převléknou do protichemických obleků a vyrážejí na obhlídku úpravny, zda se v ní nenacházejí další osoby. Během ní také uzavřou ventil tlakové lahve a poté prostor odvětrají. Do akce jsou zapojeni i zaměstnanci ostrahy elektrárny, kteří dle pokynů hasičů ohraničí místo zásahu a vytyčí nebezpečnou zónu při úniku čpavku.

„Za mne dobrý, vše zafungovalo tak, jak má. Pro nás jsou pochopitelně nejdůležitější časy, a to od ohlášení přes výjezd až po skončení zásahu. Ověřujeme si také dostupnost místa, tedy různé trasy a dojezdové vzdálenosti po komunikacích mezi elektrárenskou technologií od té nejkratší až po tu nejdelší. Během opravdové mimořádné události může být totiž některá z přístupových cest z nějakého důvodu neprůjezdná, a tak řidič zásahového vozu musí znát i další alternativy kudy kam,“ dodává k výše uvedenému Luboš Lorenz, velitel pobočné stanice požární ochrany Elektráren Tušimice a Prunéřov. Samozřejmostí je podle něj také to, že kolegům vyjíždějí „na pomoc“ tušimičtí kolegové, nebo naopak podle toho, kde se havarijní cvičení zrovna koná. „V jejich případě platí to samé, hlavně co se časů a volby nejkratší dojezdové vzdálenosti týče.“

Spokojený s průběhem havarijního cvičení byl i předseda havarijního štábu a zároveň ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Otakar Tuček: „Je velmi důležité, aby naši profesionální hasiči dokázali zvládnout jakoukoliv mimořádnou událost, a to jak v Prunéřově, tak i Tušimicích.  Proto probíhají každý rok různě tematicky zaměřená havarijní cvičení. Jejich hlavním účelem je prověřit připravenost, technické možnosti, způsoby řešení a hlavně akceschopnost zásahových jednotek. Cvičení dopadlo k všeobecné spokojenosti všech členů havarijního štábu. Samozřejmě teorie, byť akční, je něco jiného než praxe. Tedy ostrý zásah, havarijní cvičení přitom slouží i k tomu, aby jich bylo co nejméně. Jsou tudíž pro nás důležitou prevencí.“

Již 3. října proběhlo havarijní cvičení v Elektrárně Prunéřov 1, které bylo zaměřené na likvidaci úniku mazacího oleje turbogenerátoru výrobního bloku 6. I v tomto případě cvičení proběhlo ke spokojenosti všech tak, jak by mělo proběhnout i v reálu. Havarijní připravenost pak v případě klasických elektráren Skupiny ČEZ na severu Čech letos završí cvičení v Elektrárně Tušimice. Kdy a na jaké téma se pochopitelně nezveřejňuje předem.