Zatímco v loňském roce byl pro malé a střední podniky nejdůležitějším faktorem pro žádost o úvěr samotný fakt, zda jim banka vůbec bude ochotna půjčku poskytnout, v současné době jsou přesvědčeny o své ekonomické stabilitě a kladou si konkrétní podmínky. Pro celých 80 % z nich je hlavním kritériem výše úrokové sazby, která rozhoduje, zda si o úvěr v dané bance vůbec zažádají. Vyplývá to z květnového průzkumu ČSOB a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Změna přístupu ve výběru vhodného úvěru pramení především ze skutečnosti, že firmy si v současnosti více věří, a jsou přesvědčeny, že budou pro banku atraktivními klienty. Proto se výrazněji soustředí na náklady, které budou s úvěrem spojené,“ říká Roman Kracík, výkonný ředitel pobočkové sítě SME ČSOB. Poměrně vyrovnaný důraz při výběru poskytovatele úvěru pak firmy kladou na výši poplatků (66 %), jednoduchost administrativy (63 %) a rychlost poskytnutí požadovaných finančních prostředků (60 %).

Společně se změnou přístupu k půjčce se mění i způsob řízení firmy, jehož přirozenou součástí se stává elektronické bankovnictví. Tento způsob komunikace s bankou vyhovuje téměř 70 % malých a středních podniků. „Důvodem je především úspora času, která je v menších firmách s několika zaměstnanci považována za rozhodující ukazatel při výběru nabízeného produktu,“ vysvětluje Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Na druhou stranu internetbanking je využíván téměř výhradně pro každodenní agendu. Ve chvíli, kdy firmy chtějí řešit právě úvěry nebo náročnější finanční operace, preferují návštěvu banky a konzultaci se svým bankéřem,“ potvrzuje z praxe Roman Kracík.

Jejich slova potvrzují i zjištění průzkumu. Ta totiž ukázala, že pokud si představitelé malých a středních podniků na bance něčeho cení, je to především osobní přístup bankéřů a nabídka šitá přímo na míru jejich potřebám. Naopak prakticky většina firem se domnívá, že nepotřebuje radit ohledně zhodnocování volných finančních prostředků, např. nabízení obchodů s akciemi nebo finančními deriváty. „Vysvětlení tohoto přístupu je nasnadě,“ říká Karel Havlíček. „Firmy buď nemají volné peníze, nebo jsou schopny většího zhodnocení ve vlastní firmě.“

Dalším důvodem je skutečnost, že téměř dvě třetiny respondentů plánují v letošním roce investovat do své obchodní činnosti. „Podniky si velice dobře uvědomují nutnost být lepší než konkurence a prodat své výrobky. Proto 39 % dotázaných plánuje vložit peníze do distribuční sítě a technologie výroby. Světová finanční krize přitom firmy přivedla k praxi, že nejjistější formou platby je financování z vlastních zdrojů,“ dodává Roman Kracík a připomíná, že ještě před pěti lety byl nejčastější formou financování bankovní úvěr. „To je jedna z největších změn chování firem v posledních letech. Firmy jsou daleko obezřetnější ve financování investic cizími zdroji, neboť si uvědomují, že v období výpadku tržeb jsou více zranitelní,“ uzavírá Karel Havlíček.

Na popularitě roste i využívání peněz získaných v rámci dotačních programů na podporu podnikání financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu ČR. O tomto způsobu získání peněz pro svoji aktivitu uvažuje celá třetina firem ze segmentu malých a středních podniků.