1. Léta odpracovaná před rokem 1986 se do důchodu nepočítají

Není to tak. Je ale třeba rozlišit dva odlišné faktory – dobu pojištění/zaměstnání a výdělky. Pro nárok na důchod a jeho výši se započítávají doby pojištění (zpravidla zaměstnání či podnikání) získané od ukončení povinné školní docházky. Na délce doby pojištění pak závisí procentní výměra důchodu. Ta se počítá z osobního vyměřovacího základu – zjednodušeně řečeno z průměru výdělků v tzv. rozhodném období. Rozhodné období jsou tedy roky, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu. Začíná kalendářním rokem po roce, v němž člověk dosáhl 18 let a končí rokem, který předchází roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se podle zákona o důchodovém pojištění nezahrnují roky před rokem 1986. Výši důchodu tedy neovlivní výdělky získané před rokem 1986, doba pojištění získaná před tím rokem však ano.

2. I když mám málo let pojištění a nízké výdělky, musím dostat důchod alespoň ve výši životního minima

Minimální důchod a životní minimum není totéž. Minimální výše procentní výměry důchodu je stanovena zákonem o důchodovém pojištění. Činí 770 Kč. K ní náleží základní výměra důchodu, která v roce 2016 činí 2 440 Kč. Minimální výše důchodu přiznaného v roce 2016 tedy činí 3 210 Kč. Důchod v této minimální výši může být přiznán v případech, kdy sice lidé splní podmínku potřené doby pojištění, ale v rozhodném období nemají buď téměř žádné, nebo velmi nízké příjmy a důchod jim jednoduše řečeno „není z čeho vypočítat“.

3. Veškeré doby, které mi chybí, si můžu dobrovolně doplatit

To bohužel není možné. Dobrovolné důchodové pojištění sice existuje, ale nelze ho použít univerzálně ve všech situacích. Přihlášku je možné podat nejdříve na dobu od 1. 1. 1996. Zákon stanoví, z jakých důvodů je možné se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky ho lze u každého z uvedených důvodů doplatit. Přihlásit se k němu lze i bez uvedení důvodů, v tomto případě je však doplacení možné jen jeden rok zpětně před podáním přihlášky. Nelze jím tedy pokrýt různé „mezery“ a doby „bez pojištění“, které má člověk v minulosti.

4. Práce na dohodu se do počtu let pro nárok na důchod počítá

Některá ano, některá ne. Je rozdíl mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na pojištění a do důchodu se započítává, pokud nešlo o tzv. zaměstnání malého rozsahu, tj. pokud byl sjednán měsíční příjem alespoň 2 500 Kč. Činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce do 31. 12. 2011 není možné pro důchod započítat vůbec, od 1. 1. 2012 lze započítat ty měsíce, ve kterých zaměstnanec dosáhl z dohody příjmu vyššího než 10 000 Kč. Zaměstnávání vykonávané na zkrácený úvazek se do počtu let pro nárok na důchod započítává, je-li z příjmu odváděno pojistné.

5. Být před důchodem evidovaný na úřadu práce je nevýhodné

Evidence u úřadu práce má především za cíl pomoci nezaměstnaným lidem najít vhodné zaměstnání, zajistit rekvalifikaci a po určitou dobu bez práce poskytnout finanční podporu. Pro nárok na důchod a jeho výši se doba evidence u úřadu práce považuje za náhradní dobu pojištění. Započítává se ale pouze v zákonem stanoveném rozsahu. Vždy se doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání započítává, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a také doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, avšak osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby získané před dosažením 55 let věku lze započítat pouze jeden rok.

6. Důchod musí ve stáří dostat každý

Není tomu tak. Dvěma základními podmínkami, které je třeba splnit, aby vznikl nárok na starobní důchod, je dosažení zákonem stanoveného důchodového věku a získání potřebné doby pojištění. Riziko, že člověk „nedosáhne“ na starobní důchod, hrozí zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti nebo takových formách práce, které nelze pro důchod započítat. Příčinou nesplnění podmínek pro důchod může být i doba strávená ve výkonu trestu, pokud odsouzený nebyl zařazen do práce, či pobyt nebo činnost ve státě, s nímž ČR nemá smlouvu o sociálním zabezpečení. Nesplnění podmínky potřebné doby pojištění nelze prominout. Je však možné si dobu, která do získání potřebného počtu let chybí, dopracovat. Důchod pak může být přiznán ode dne, kterým byla doba pojištění dodatečně získána.