ČSÚ: Postavení českého trhu práce v rámci EU

01.11.2016 22:05 | Zprávy

Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Průměrná míra zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 ve 2. čtvrtletí roku 2016 opět vzrostla a je nejvyšší od konce roku 2008.

ČSÚ: Postavení českého trhu práce v rámci EU
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Ke stanovenému cíli členským zemím EU chybí v průměru pouhých 3,9 procentních bodů. Na druhé straně i nezaměstnanost v EU dosáhla od roku 2009 svého minima. V České republice míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2016 překonala úroveň nízké nezaměstnanosti roku 2008.

Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České republice stále sedmá nejvyšší v EU

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 2. čtvrtletí 2016 tato míra v zemích EU28 výrazně vzrostla, dosahovala v průměru 71,1 procent. Míra zaměstnanosti mužů (76,9 %) převyšuje míru zaměstnanosti žen o 11,6 procentních bodů.

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (81,5). Naopak nejnižší míra zaměstnanosti je v Řecku (56,6 %), kde je zaměstnaná méně než polovina žen. Téměř ve všech zemích EU se zaměstnanost meziročně zvýšila. V Maďarsku se podařilo zvýšit celkovou míru zaměstnanosti o 2,7 procentního bodu.

Téměř ve všech státech EU se úroveň zaměstnanosti v 2. čtvrtletí 2016 zvedla a cílovou hranici 75 % překročilo celkem osm států včetně České republiky a nově i Litvy (Švédsko, Německo, Estonsko, Dánsko, Spojené království, Nizozemsko, Česká republika a Litva). Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Chorvatska, Itálie, a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

Ve všech členských zemích je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti mužů významně vzrostla téměř ve všech zemích EU28. Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů byla ve 2. čtvrtletí roku 2016 opět v České republice (84,4 %), poté ve Švédsku (83,3 %). Míru zaměstnanosti žen suverénně vede Švédsko s 79,7%. V ČR zaměstnanost žen dosáhla 68,4%.

Ve 2. čtvrtletí 2016 se Česká republika již po několikáté zařadila na sedmé místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (76,5 %) převyšovala průměr EU28 dokonce o 5,4 procentních bodů. Ze sousedních států mělo ve 2. čtvrtletí 2016 vyšší míru zaměstnanosti pouze Německo (78,5 %), Rakousko dosáhlo téměř srovnatelně vysoké úrovně s ČR. V Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost nižší zhruba o 6 až 7 procentních bodů.

Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

2. čtvrtletí 2016

Rozdíl v p. b.
2. Q 2016 - 2. Q 2015

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Švédsko

81,5

83,3

79,7

0,9

0,7

1,2

 

Německo

78,5

82,7

74,2

0,8

1,0

0,5

 

Estonsko

77,7

81,6

73,9

1,5

1,4

1,6

 

Dánsko

77,7

80,7

74,6

1,3

0,5

2,1

 

Spojené království

77,6

83,1

72,1

1,1

1,1

1,0

 

Nizozemsko

77,0

82,5

71,6

0,7

0,7

0,7

 

Česká republika

76,5

84,4

68,4

1,7

1,4

2,0

 

Litva

75,4

76,5

74,3

2,2

2,5

1,9

 

Rakousko

74,9

79,1

70,8

0,7

0,7

0,8

 

Finsko

73,9

75,8

71,9

0,7

1,4

-0,2

 

Lotyšsko

73,5

75,2

72,0

0,9

0,6

1,3

 

Maďarsko

71,4

78,6

64,5

2,7

2,9

2,5

 

EU28

71,1

76,9

65,3

1,2

1,3

1,0

 

Slovinsko

70,6

73,7

67,3

1,2

0,3

2,2

 

Portugalsko

70,5

74,2

67,1

1,0

1,6

0,4

 

Lucembursko

70,4

76,5

64,1

-1,5

-0,9

-2,2

 

Francie

70,2

74,0

66,6

0,5

0,5

0,4

 

Irsko

70,0

76,1

64,1

1,4

1,1

1,7

 

Slovensko

69,9

77,2

62,5

2,4

2,2

2,6

 

Kypr

69,8

75,0

65,1

1,1

2,2

0,1

 

Malta

69,5

83,3

55,1

1,6

2,3

0,8

 

Polsko

69,1

76,0

62,3

1,7

1,9

1,6

 

Bulharsko

68,0

71,3

64,6

1,4

1,5

1,2

 

Belgie

67,3

72,5

62,1

0,6

1,6

-0,5

 

Rumunsko

66,6

75,4

57,6

0,0

0,2

-0,4

 

Španělsko

63,7

69,4

58,1

1,7

1,9

1,7

 

Itálie

62,1

72,2

52,0

1,5

1,7

1,1

 

Chorvatsko

62,1

66,5

57,7

1,2

1,4

0,9

 

Řecko

56,6

66,3

47,2

1,5

2,3

0,8

 
               

Zdroj: Eurostat

             

Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší

Nezaměstnanost téměř ve všech členských zemích EU v meziročním srovnání klesla. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 2. čtvrtletí činila dokonce 8,7 %, což je nejnižší hodnota od roku 2009. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období vůbec nejnižší, dosahovala 4,0 %, u mužů dokonce 3,5 %. Na druhé místo se zařadilo Německo také s nízkou úrovní nezaměstnanosti 4,2 %. Německo si stále udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti u žen, ta ve 2. čtvrtletí činila 3,9 procent.

V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti zhruba o 2 procentní body vyšší v Rakousku (6,2 %) a v Polsku (6,3 %). Pod evropským průměrem zůstalo Slovensko s 9,7 %.

Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

2. čtvrtletí 2016

Rozdíl v p. b.
 2. Q 2016 - 2. Q 2015

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Česká republika

4,0

3,5

4,7

-1,0

-0,7

-1,3

Německo

4,2

4,6

3,9

-0,6

-0,6

-0,4

Spojené království

4,9

5,0

4,7

-0,7

-0,8

-0,6

Malta

4,9

4,5

5,6

-0,6

-1,1

0,3

Maďarsko

5,1

5,3

4,9

-1,8

-1,4

-2,2

Rumunsko

6,1

6,8

5,1

-0,9

-1,0

-0,7

Dánsko

6,1

5,9

6,4

-0,1

-0,1

0,1

Lucembursko

6,2

5,6

6,9

0,8

0,7

0,8

Rakousko

6,2

6,7

5,6

0,3

0,4

0,2

Polsko

6,3

6,4

6,1

-1,2

-1,1

-1,5

Nizozemsko

6,3

5,9

6,7

-0,7

-0,8

-0,6

Estonsko

6,7

7,8

5,4

0,1

1,1

-1,2

Švédsko

7,7

8,2

7,3

-0,8

-0,4

-1,1

Slovinsko

7,9

7,2

8,6

-1,4

-1,2

-1,8

Belgie

8,0

7,9

8,0

-0,4

-1,5

0,8

Litva

8,2

9,7

6,8

-1,4

-1,3

-1,4

Bulharsko

8,2

9,0

7,2

-1,8

-2,0

-1,6

EU28

8,7

8,6

8,8

-0,9

-1,0

-0,8

Irsko

8,8

10,1

7,2

-1,2

-1,3

-1,1

Slovensko

9,7

8,5

11,1

-1,6

-1,6

-1,7

Lotyšsko

9,7

10,9

8,6

-0,2

-0,8

0,4

Francie

9,7

10,1

9,3

-0,5

-0,7

-0,2

Finsko

10,2

10,4

10,0

-0,7

-1,1

-0,3

Portugalsko

11,3

11,3

11,3

-1,1

-1,3

-0,9

Itálie

11,7

10,9

12,9

-0,6

-1,0

-0,1

Kypr

12,3

12,1

12,5

-2,5

-3,1

-2,0

Chorvatsko

13,0

12,6

13,4

-2,8

-3,1

-2,5

Španělsko

20,1

18,5

22,0

-2,4

-2,6

-2,1

Řecko

23,3

19,5

27,9

-1,5

-2,2

-0,7

             

Zdroj: Eurostat

           

Nejvyšší míra nezaměstnanosti se nadále udržuje zejména v státech jižní Evropy. Nezaměstnanost v těchto zemích klesá rychleji i tak lze konstatovat, že u Řecka a Španělska z osob ve věku 15-64 let, které by chtěly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Významně nižší míra nezaměstnanosti byla i v některých státech střední Evropy a v Bulharsku. Maďarsko s 5,1 % se řadí již na pátou pozici v tabulce hodnot seřazených od nejnižší nezaměstnanosti. Stejné meziroční snížení o 1,8 procentních bodů zaznamenalo Bulharsko (8,2 %) a dostává se tak nad evropský průměr. K průměru za státy EU(28) se blíží míra nezaměstnanosti na Slovensku (s 9,7 %).

Klesající tendenci má i nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let

Převážně demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let. Míra nezaměstnanosti mladých stejně jako míra nezaměstnaných v produktivním věku stále klesá, v meziročním srovnání téměř ve všech členských zemích EU. Mírně vyšší je nezaměstnanost mužů než žen. Do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (49,1 %) a Španělsku (46,5 %). Jasně první pořadí s nejnižší nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo s celkovou nezaměstnaností 7,3 %, u mužů dosahovala míra nezaměstnanosti 8,5 %, u žen 5,9 %. V Česká republice se míra nezaměstnanosti 15-24letých snížila a dosáhla ve 2. čtvrtletí 2016 hodnoty 10,0 %, to je téměř o 9 p. b. méně než průměr EU28.

Míra nezaměstnanosti 15-24letých v členských zemích EU (v %)

Země

2. čtvrtletí 2016

 
 

celkem

muži

ženy

 

Německo

7,3

8,5

5,9

 

Česká republika

10,0

10,1

10,0

 

Dánsko

10,6

12,0

9,1

 

Rakousko

10,8

12,4

9,0

 

Nizozemsko

10,9

11,5

10,3

 

Malta

10,9

:

13,7

 

Spojené království

12,9

14,6

11,1

 

Maďarsko

13,3

13,0

13,7

 

Estonsko

13,4

15,4

:

 

Slovinsko

13,7

13,9

13,5

 

Bulharsko

14,4

15,3

13,0

 

Litva

15,7

16,3

14,9

 

Polsko

16,9

17,2

16,6

 

Lucembursko

17,8

:

:

 

EU28

18,7

19,5

17,7

 

Lotyšsko

18,9

25,0

11,1

 

Irsko

19,0

20,6

17,0

 

Belgie

19,2

21,3

16,5

 

Rumunsko

19,4

18,8

20,5

 

Slovensko

20,6

17,7

25,7

 

Švédsko

22,9

24,7

21,1

 

Francie

22,9

23,1

22,6

 

Finsko

26,3

27,1

25,4

 

Kypr

26,8

25,2

28,1

 

Portugalsko

26,9

25,8

28,2

 

Chorvatsko

29,7

27,8

32,2

 

Itálie

35,5

35,1

36,1

 

Španělsko

46,5

45,8

47,3

 

Řecko

49,1

46,1

52,5

 

Zdroj: Eurostat                                                                                               : - údaj není k dispozici

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR pohybuje na úrovni průměru EU

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti - v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,6 p. b. na 47,8 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (43,6 %) meziročně snížil až o 3,3 procentních bodů. V 2. čtvrtletí 2016 se tak sledovaný ukazatel za Českou republiku dostal dost pod úroveň EU28 (rozdíl o 4,2 p. b.). Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (72,1 %), dále pak na Slovensku, v Bulharsku a Itálii, s podílem okolo 60 procent. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se přitom vyznačují nízkou celkovou nezaměstnaností.

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)

Země

2. čtvrtletí 2016

Rozdíl v p. b.
 2. Q 2016 - 2. Q 2015

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Řecko

72,1

71,6

72,4

-1,0

-0,6

-1,5

 

Slovensko

60,6

61,9

59,3

-7,8

-7,1

-8,6

 

Bulharsko

60,4

60,1

60,7

-2,8

-4,3

-0,6

 

Itálie

60,0

59,9

60,1

-0,3

-0,3

-0,4

 

Portugalsko

56,4

58,9

53,7

-1,6

0,3

-3,5

 

Slovinsko

55,2

53,8

56,6

3,7

5,3

2,1

 

Belgie

53,1

50,8

55,8

1,0

-3,0

6,3

 

Chorvatsko

53,0

58,6

46,9

-9,8

-4,2

-15,9

 

Irsko

52,9

60,3

40,7

-4,5

-2,8

-7,4

 

Rumunsko

51,4

51,8

50,7

7,7

7,5

8,2

 

Španělsko

48,9

46,0

51,7

-3,6

-5,6

-1,7

 

Maďarsko

48,2

47,1

49,7

2,3

-0,8

6,0

 

EU28

47,8

47,9

47,6

-1,6

-1,9

-1,2

 

Francie

47,7

49,4

45,7

2,5

3,2

1,8

 

Kypr

46,6

52,8

40,3

-0,2

3,0

-3,3

 

Nizozemsko

44,3

45,4

43,2

-0,6

-2,6

1,5

 

Česká republika

43,6

42,1

44,9

-3,3

-6,3

-0,8

 

Německo

42,2

44,7

38,8

-3,3

-2,4

-4,6

 

Lotyšsko

40,6

43,3

37,3

-2,5

-2,4

-2,1

 

Litva

39,1

39,3

38,8

-6,4

-6,0

-6,9

 

Malta

37,0

40,1

:

-8,2

-19,4

 

 

Lucembursko

35,7

36,9

34,5

3,8

6,0

1,7

 

Polsko

35,6

36,9

34,1

-5,2

-3,3

-7,5

 

Rakousko

34,3

37,3

30,1

5,1

6,7

2,7

 

Estonsko

30,2

32,6

26,2

-13,9

-7,1

-22,6

 

Spojené království

28,0

31,1

24,3

-4,0

-4,9

-2,9

 

Finsko

23,1

24,6

21,3

2,6

1,9

3,4

 

Dánsko

21,7

22,8

20,5

-5,6

-5,9

-5,4

 

Švédsko

18,2

19,0

17,1

-1,6

-2,7

-0,6

 
               

Zdroj: Eurostat                                                                                                               : - údaj není k dispozici

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Jako fakt?

Fakt vám máme věřit, že vám skoro půl roku chodí na účet navíc desetitisíce a vy si toho vůbec nevšimnete? A jestli to je pravda, tak se nedivím, že je ve financování Prahy a dopravy takový bordel - viz např. v DP nebo třeba oprava Baranďáku, která se pěkně prodražila

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pražské služby: Jak vyzrát na třídění odpadu nejen o Vánocích?

13:34 Pražské služby: Jak vyzrát na třídění odpadu nejen o Vánocích?

Třídění odpadu je celoroční téma, každá sezona má ale svá specifika. V době adventu, Vánoc, Nového r…