Pohádkou O klukovi a kometě tak odstartovala v roce 1965 unikátní česká tradice, kterou nyní Česká televize připomene sérií akcí pro veřejnost. Již tento víkend začne Večerníček putovat s regionálními projekcemi po kinosálech celé České republiky, na pátek 1. května je připraven den otevřených dveří ve studiích v Praze, Brně i v Ostravě a 30. května bude zahájena velká retrospektivní výstava, na které se podílí Národní galerie a Museum Kampa. Na obrazovky se v rámci oslav padesátého výroční chystají také zcela nové večerníčky i zrestaurované verze těch klasických.

„Večerníček je v evropském televizním světě unikátem. Stovky kvalitních literárních předloh, scénářů, výtvarných stylů a režijních přístupů, které za pět dekád vznikly, z něj zformovaly hrdého nositele odkazu české animátorské školy, která je dnes známá všude na světě. Na jedné straně to vnímám jako obrovskou výhodu, jelikož dnes máme na co navazovat, na druhé straně je to i velký závazek. A to nejen ve smyslu nároků, které máme na všechny nové příběhy, které na Kavčích horách vznikají, ale i ve smyslu péče o všech tři sta sedmdesát cyklů, které u nás za posledních padesát let vznikly,“ vysvětluje generální ředitel České televize Petr Dvořák. Česká televize tak kromě přípravy nových příběhů pracuje i na uchování kultovních večerníčků pro další generace. Do digitální podoby převedla již více než sto pohádkových cyklů, mezi nimi například příhody Maxipsa Fíka, loupežníka Rumcajse nebo Říkání o víle Amálce. Dalších padesát pohádkových cyklů digitalizací prochází. K padesátému výročí večerníčků se nyní v zrestaurované podobě a ve vysokém rozlišení představí jeden z těch nejoblíbenějších, Krkonošské pohádky. Digitalizovanou podobu dostalo také všech sedmatřicet epizod Boba a Bobka, které Česká televize odvysílá během květnového mistrovství světa v hokeji. A na Kavčích horách v těchto dnech rovněž vznikají kolorované epizody první, černobílé série Pohádek z mechu a kapradí.

Večerníček přivede na obrazovky Tatianu Vilhelmovou i komisaře Vrťapku

V rámci padesátých oslav Večerníčku připravuje Česká televize i několik nových projektů. Patří k nim například loutkový večerníček Povídání o mamince a tatínkovi Kristiny Dufkové, která už za svůj absolventský snímek Usnula jsem získala cenu za nejlepší animovaný film na festivalu Anifest. Prostřednictvím ještě nenarozeného Toníka příběh vypráví o tom, co všechno se musí stát, aby vznikla jedna nová rodina. Hlasy večerníčku propůjčili Tatiana Vilhelmová a David Novotný. V příběhu se ale objeví daleko více postav. „Třeba pohádkový dědeček Antonín je celý můj dědeček František. Další postavy sice reálnou předlohu neměly, ale po tom, co jsem je vytvořila, jsem zjistila, že skutečně existují. Například tatínek Josef vypadá úplně jako jeden jazzový muzikant. A skutečnou Lucii prý nedávno potkal animátor našeho večerníčku na tramvajové zastávce,“ popisuje své loutky Kristina Dufková.

Jeden z nových večerníčků pak mohou diváci sledovat už nyní. Říší zvířat v něm diváky provází Gorilí povídání Václava Chaloupka. Pokračováním se letos na obrazovku vrátí i oblíbení Žížaláci, Tarbíci a Nejmenší slon na světě. „Již nyní ale pracujeme na přípravě nových večerníčků, zpracováváme dobrodružství pozoruhodné slepičí rodiny Kokoškových, pracujeme na vánočním večerníčku o malém Ježíškovi a jeho kamarádech Zahrádka sv. Josefa a rádi bychom do televize přivedli i z detektivních komiksů známého Komisaře Vrťapku,“ poodhaluje večerníčky ve vývoji kreativní producentka České televize Barbara Johnsonová.

Večerníček v Národní galerii, Sovových mlýnech i v Národním divadle

Ve spolupráci s Národní galerií a Museem Kampa pak Česká televize pro letní měsíce připravila velkolepou retrospektivní výstavu Večerníček slaví 50 let.

Valdštejnská jízdárna a Sovovy mlýny se tak promění v přehlídku toho nejzajímavějšího, co dětské pohádky na dobrou noc za padesát let své existence divákům několika generací nabídly. „Výstava je určena jak pro malé děti, tak pro dospělé. Nosnými tématy jsou prožitek, dotek dětského světa a světa fantazie, ale také důležité informace k pozadí tvorby večerníčků a poukázání na odkaz české animované tvorby,“ odhaluje koncept jeho autorka Jana Sommerová. Výstava, kde si na své přijdou milovníci tradičně pojatých i interaktivních expozic přiblíží, prostřednictvím výtvarných návrhů originálních kreseb, ilustrací a loutek, zástupce proslulé české školy trikového filmu. Doprovázet ji budou i tvůrčí dílny s dabingovým studiem, kurzy animace či setkání s tvůrci večerníčků. Na děti čeká i skleněné bludiště Maxipsa Fíka, Rákosníčkův dětský kolotoč nebo pohádkový les.

Národní divadlo a jeho baletní přípravka, která funguje již šedesát let, pak pro letošní oslavy připravuje speciální představení inspirované Večerníčkem, se kterým přímo v hlavním sále Národního divadla vystoupí 2. a 3. června.