V Česku se s různými nenádorovými i nádorovými onemocněními štítné žlázy léčí podle statistik Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) více než 1500 pacientů ročně. Malé a klinicky se neprojevující karcinomy má ale až desetina populace. Onemocnění se zpravidla léčí chirurgicky a v některých případech i podáním takzvaného radiojódu (131I). Úspěch jodové terapie závisí na absorbované dávce v oblasti zájmů (množství záření dodaného tumoru či jiné nežádoucí tkáni). Stanovování této veličiny je nyní značně komplikované.

Pracovníci KDAIZ proto v rámci projektu Centra aplikovaných pokročilých přírodních věd (CAAS) pracují na vývoji malého zařízení, které by mohl pacient po podání léku nosit, aby tak lékaři získali přesnější informaci. „Jde o malý detektor, který se pacientovi přilepí na krk, a k němu bude připojené malé zařízení zaznamenávající měření pro další vyhodnocení,“ vysvětluje doc. Tomáš Vrba, který projekt vede. Přesné měření umožní lépe plánovat léčbu a podávat pacientům optimální množství léčivé látky. Zařízení, v podobě funkčního prototypu, by mělo vzniknout do roku 2023.

Jde o jeden z několika výzkumných úkolů, který KDAIZ vedle přípravy budoucích radiologických techniků a fyziků realizuje. Do vědecké činnosti se přitom kromě pracovníků fakulty a doktorandů zapojují také studenti.

Den lékařským fyzikem měl plno

Plnou kapacitu, tedy 75 studentek a studentů středních škol, mohli opět ohlásit pořadatelé akce Den lékařským fyzikem (ZDE). Jejím cílem je představit radiologickou fyziku a její přínosy potenciálním studentům. „Radiodiagnostika, radioterapie a nukleární medicína jsou lékařské obory, které jsou na vzestupu, nicméně veřejnost je až tak nezná. Právě proto jsme před třemi lety připravili první setkání nazvané Den lékařským fyzikem a jsme rádi, že byť jej pořádáme dvakrát do roka, nikdy nemáme problém s naplněním kapacity,“ říká Tereza Hanušová z KDAIZ, která akci vede.

Účastníci se během dopoledne teoreticky seznámili s radiačními technologiemi v lékařství a odpoledne si práci radiologického fyzika vyzkoušeli na vlastní kůži. Navíc měli možnost navštívit špičková radiologická pracoviště předních českých nemocnic.

V České republice nyní radiologické fyziky připravuje pouze FJFI. Poptávka po absolventech přitom převyšuje počty absolventů, jejichž výuku zajišťuje FJFI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a významnými klinickými pracovišti odborníky z praxe.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) se orientuje zejména na výzkum a moderní výuku v přírodních vědách fyzikálních a chemických, v matematice, informatice a jejich aplikacích v technických vědách i v inženýrské praxi. Dlouhodobě vykazuje fakulta mimořádně vysoký vědecký výkon, chce být přírodovědným a výzkumným centrem ČVUT a jeho oporou ve snaze zařadit se mezi přední světové technické univerzity.
Dokladem je počet publikací, kterých fakulta v roce 2018 vydala 1841, tedy nejvíc v rámci ČVUT. Podle bodového hodnocení je pak fakulta v rámci univerzity na třetím místě.
Fakulta patří v rámci univerzity k těm menším a také k mladším – byla založena v roce 1955 jako jedna ze součástí československého jaderného programu. I díky ní patří Česká republika v oblasti jaderného výzkumu ke světovým špičkám. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 16 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil více než 4 700 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT mezi 531.–540. místem a na 9. pozici v regionálním hodnocení pro Evropu a Asii. V rámci hodnocení pro „Civil and Structural Engineering” je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 201.–250. místě, „Computer Science and Information” na 251.–300. místě, „Electrical and Electronic Engineering“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Mathematics“ na 301.–350 místě, „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce, „Architecture/Built Environment“ na 150.–200. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT v Praze na 256. místě. Více informací najdete ZDE.