Roste také vnímání její důvěryhodnosti a inovativnosti mezi diváky a zároveň se proměňuje struktura sledovanosti kanálů s tím, že posilují tematické kanály ČT 24 a ČT sport.

Podle prvních dat měření vzrostl týdenní zásah vysílání České televize v populaci 15+ od roku 2011 ze 77 % na 79 % v roce 2013. Spokojenost s pořady se posunula z 90 % na 91 % v roce 2012. Nejvýrazněji se ČT posunula v inovativnosti, kterou v roce 2012 ocenilo 44 % diváků v porovnání s 27 % v roce 2011 (data pro rok 2013 zatím nejsou k dispozici). Důvěryhodná je Česká televize pro 73 % diváků v porovnání se 69 % v roce 2011.

Výsledky měření ukazují i na postupující profilaci kanálů České televize. Česká televize jako celek získala v roce 2012 průměrný podíl na publiku 30,16 %, a stala se tak poprvé vedoucí televizí na trhu skupin kanálů. Zároveň se proměňuje struktura sledovanosti kanálů s tím, že posilují tematické kanály ČT 24 a ČT sport. Z výzkumu diváckých skupin pak vyplývá, že ČT nadprůměrně uspokojuje potřeby diváků zaměřených na politicko-ekonomické zpravodajství.

Česká televize uvedla v jarní sezóně premiérově dva nové formáty Nevinné lži a Čtyři v tom vyvíjené podle nové strategie Dlouhodobého rozvoje České televize pro roky 2012 až 2017. Oba pořady zaznamenaly v porovnání s průměrem pořadů na kanálech, na kterých se vysílaly jejich premiéry, nadprůměrné hodnoty nejen z hlediska sledovanosti, ale zejména z hlediska úrovní indikátorů kvality, tedy spokojenosti diváků s těmito pořady a vnímání míry jejich originality. Nadprůměrný byl také indikátor dopadu na diváky, tj. ve schopnosti pořadu diváka zaujmout.

„Jako veřejnoprávní televize potřebujeme sledovat nejen běžné ukazatele, jakým je například sledovanost, nebo jinými slovy poptávka po našich pořadech.

Potřebujeme také vědět, jak se nám daří oslovit jednotlivé specifické skupiny diváků a plnit úlohu v oblasti informovanosti občanů, rozvoje občanské společnosti, podpory vzdělanosti a vzdělávání nebo stimulace kreativity a kvality v kultuře, abych jmenoval alespoň některé požadavky, kladené na veřejnou službu televizního vysílání. Na nově vyvíjené pořady pro stávající kanály ČT a nově spouštěné kanály ČT :D a ČT art budeme moci díky měření veřejné hodnoty hledět už i touto optikou,“ vysvětluje generální ředitel Petr Dvořák.

Rada ČT využívá naměřené výsledky pro závěrečné hodnocení míry plnění požadavků kladených na Českou televizi, především Zákonem o ČT a Kodexem ČT.

„Pouhé přizpůsobování vysílání většinovému očekávání a vkusu veřejnosti může mít ve svém důsledku podobné dopady jako tlak reklamního trhu. Zkušenost ukázala, že koncentrace na většinového diváka vede například k poklesu úrovně informovanosti veřejnosti a názorové rozmanitosti vysílání či k absenci kulturních pořadů určených diváckým skupinám s náročným uměleckým vkusem. Oboje je v rozporu s plněním úkolů vysílání veřejné služby,“ vysvětluje člen Rady ČT Michal Jankovec.

Požadavky na televizní vysílání veřejné služby i pravidelné sledování míry jejich naplnění vychází především ze Zákona o ČT a Kodexu ČT. „Cílem měření veřejné hodnoty je kvantifikovat míru naplňování těchto požadavků a sledovat proměny v čase. Vytvořená metodika je syntézou tří různých přístupů k měření a hodnocení vysílání veřejné služby,“ doplňuje Michal Jankovec.

Konkrétně jde o sledování naplňování šesti obecných cílů veřejné služby televizního vysílání, míru uspokojení potřeb různých diváckých skupin a do třetice sledování základních ukazatelů výkonnosti veřejnoprávních médií, tj. zásahu, kvality a dopadu vysílání (tzv. RQI z anglického Reach, Quality, Impact). Tři odlišné přístupy přitom používají výstupy ze tří různých informačních zdrojů: ze zkoumání chování a postojů veřejnosti, z expertního posouzení plnění zásad definovaných Kodexem ČT a z tzv. „tvrdých dat“. Právě tímto principem je tato metodika unikátní. Hodnocení nových kanálů ČT :D a ČT art připravených ke spuštění k 31. srpnu letošního roku už budou posuzovány podle nového principu měření. 

„Získání a zpracování měřitelných dat ze tří odlišných zdrojů vyžaduje různé metodologické přístupy.  Chování a postoje diváků jsou zkoumány prostřednictvím trackingových výzkumů, měřením sledovanosti pořadů nebo divácké spokojenosti s pořady. Například expertní hodnocení naplňovaní požadavků kladených na zpravodajské pořady jsou postaveny na metodologii kvantitativní obsahové analýzy. A konečně tvrdá data čerpáme z databáze odvysílaných pořadů či měření návštěvnosti webů ČT a iVysílání,“ vysvětluje vedoucí Výzkumu programu a auditoria České televize Renata Týmová.

„Metodika vznikla ve vzájemné spolupráci České televize a Rady ČT. Je specificky česká, byla ale vyvinuta v úzké návaznosti na britskou BBC a holandskou veřejnoprávní televizí NPO. První data z této metodiky měření veřejné služby předkládáme za loňský rok a v některých parametrech je můžeme srovnávat s daty za roky předchozí. Celkové výsledky zahrnující všechny tři metodické přístupy bude moci vyhodnotit vždy až po uplynutí pololetí,“ doplňuje Renata Týmová.

Měření využívá interní a externí zdroje dat. Interními zdroji jsou Denní kontinuální výzkum měření spokojenosti pořadů, který zajišťuje Výzkum programu a auditoria a po inovaci zahrnuje odezvu od tisíce respondentů, širší škálu otázek než v minulosti a změnu v hodnotící škále. Interním zdrojem dat jsou i údaje z databáze odvysílaných pořadů.  K externím zdrojům například patří elektronické měření sledovanosti (tzv. peoplemetry), měření návštěvnosti webů ČT (Netmonitor), expertní posouzení (Media Tenor a oslovení specialisté) a trackingový výzkum (TNS Aisa).

Michaela Fričová, tisková mluvčí ČT