Český statistický úřad: Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

02.05.2016 10:49 | Zprávy

V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa. To je meziročně o 0,6 % více. I když se nejvíce vyrobilo vepřového (54 146 tun), jeho výroba nadále klesá. Ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se snížila o 6,2 %.

Český statistický úřad: Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

V prvním čtvrtletí 2016 bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun (+8,1 %), vepřového 54 146 tun (−6,2 %) a drůbežího 37 427 tun (+8,3 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně téměř nezměnily (+0,4 %), klesly ceny jatečných prasat (−7,4 %) a kuřat (−2,0 %). Nákup mléka se meziročně zvýšil na 624 792 tis. litrů (+4,1 %), jeho cena se propadla o 15,9 %; zemědělci prodávali mléko průměrně za 7,30 Kč/litr.

Porážky a výroba masa
V prvním čtvrtletí 2016 bylo poraženo 60,4 tis. ks skotu (meziročně +7,1 %), z toho 24,4 tis. býků (+4,9 %), 27,6 tis. krav (+11,4 %) a 5,9 tis. jalovic (+2,8 %). Porážky méně významných kategorií – mladého skotu a telat – poklesly za současného zvýšení jejich vývozu. Celková produkce hovězího a telecího masa činila 17 933 tun (+8,1 %).

Počet poražených prasat pokračoval v dlouhodobém poklesu (na 581,8 tis. ks; meziročně −7,6 %). V důsledku vyšší průměrné porážkové hmotnosti se výroba vepřového masa snížila o 6,2 % na 54 146 tun.

Výroba drůbežího masa dosáhla 37 427 tun a byla v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 8,3 % vyšší. 

Stavy skotu, prasat a drůbeže
Podle posledního statistického šetření k 31. prosinci 2015 bylo v České republice chováno 1 366,3 tis. ks skotu (meziročně −0,5 %), z toho bylo 566,3 tis. krav (0,0 %). Zatímco počet dojených krav klesl o 0,9 %, počet masných se zvýšil o 1,8 %. Snížily se stavy mladého skotu do 1 roku (na 403,5 tis. ks, −2,2 %) a stavy býků ve výkrmu (na 101,6 tis. ks, −4,9 %), kdežto stavy jalovic pro obměnu stáda mírně stouply (na 200,1 tis. ks, +1,7 %).

Stavy prasat se ke stejnému datu meziročně snížily na 1 555,4 tis. ks (−3,2 %), stavy prasnic na 95,8 tis. ks (−2,3 %). K obdobnému poklesu došlo také v kategorii prasat ve výkrmu (na 619,4 tis. ks; −3,3 %).

Stavy drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni (21 304,5 tis. ks; +0,8 %), přestože počet nosnic na přelomu roků 2015 a 2016 výrazněji klesl (3 845,9 tis. ks; −10,1 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily u býků  (+0,3 %), krav (+0,7 %) a telat (+17,9 %), snížily se u jalovic (−0,8 %). Průměrná cena jatečných býků byla 46,91 Kč za kg v živém nebo 85,38 Kč za kg jatečné hmotnosti.

Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat poklesly o 7,4 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 26,45 Kč/kg živé hmotnosti nebo 34,39 Kč/kg jatečné hmotnosti.

Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat I. třídy jakosti mírně klesly (−2,0 %). Jejich průměrná cena byla 23,52 Kč za kg v živém.

Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách za období od prosince 2015 do února 2016 byla bilance kladná (u skotu 19 619 tun, u prasat 6 273 tun a u drůbeže 8 572 tun).

Výrazně stoupl dovoz živého skotu (na 5,4 tis. ks), přesto zůstal téměř desetkrát nižší než vývoz (60,0 tis. ks). Meziroční srovnání potvrdilo nový jev v dovozu živého skotu, který začal v průběhu roku 2015 – nárůst dovozu mladého skotu při současném zvýšení jeho vývozu. Celkově bylo vyvezeno 39,3 tis. ks (meziročně +30,1 %) určených k dalšímu chovu a 20,6 tis. ks (+9,3 %) k porážce, což představuje 13 252 tun jatečných zvířat a odpovídá měsíční produkci masa v ČR. Živý skot se dovážel hlavně z Francie, Belgie, Rakouska a Slovenska, vyvážel se především do Rakouska, Turecka a Německa.

V dovozu živých prasat převládala kategorie do 50 kg. V průměrné hmotnosti 26,8 kg jich bylo dovezeno 59,9 tis. ks (meziročně −22,0 %). Vyvážela se především prasata v kategorii nad 50 kg. Celkově bylo vyvezeno 66,5 tis. jatečných prasat (−15,9 %) v průměrné hmotnosti 119,3 kg. Živá prasata se dovážela většinou z Německa a Dánska, vyvážela se nejvíce na Slovensko, do Německa a Maďarska.

Zahraniční obchod s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Ve sledovaném období bylo dovezeno 2,9 mil. jednodenních kuřat (meziročně −20,3 %), především z Německa, a vyvezeno 22,9 mil. ks (−9,0 %), hlavně na Slovensko. Jatečných kuřat se vyvezlo 4 336 tun (+8,1 %), do Německa a na Slovensko. Dovoz byl přibližně 10krát nižší než vývoz.

Zahraniční obchod1) s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů (−3 573 tun u hovězího, −55 068 tun u vepřového a −20 653 tun u drůbežího). Schodek se meziročně prohloubil u vepřového a drůbežího.

Dovoz hovězího masa se nepatrně zvýšil na 5 991 tun (meziročně +1,0 %) a vývoz na 2 418 tun (+14,3 %). Hovězí maso se dováželo nejvíce z Polska, dále z Nizozemska a Rakouska, převládalo maso vykostěné. Vyváželo se hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska, stejným dílem ve čtvrtích a vykostěné.
Vepřového masa se dovezlo 62 927 tun (meziročně +3,4 %), z toho polovina děleného, vykostěného masa. Vyvezlo se pouze 7 859 tun (−18,1 %), z toho nejvíce děleného, vykostěného, ale i v jatečných půlkách. Dovezené maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska, vývozy směřovaly většinou na Slovensko.
Dovoz drůbežího masa se zvýšil na 28 933 tun (meziročně +5,5 %), vývoz na 8 280 tun (+19,7 %). Drůbeží maso pocházelo většinou z Polska, méně z Maďarska, výrazně poklesl dovoz z Brazílie; vyváželo se na Slovensko.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
V prvním čtvrtletí mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 624 792 tis. litrů mléka, tj. o 4,1 % více než ve stejném období 2015.

Ceny zemědělských výrobců mléka v prvním čtvrtletí byly o 15,9 % nižší než ve stejném období loni. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 7,30 Kč za litr, stejně jako v předcházejícím čtvrtletí.

Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
V zahraničním obchodě1) s mlékem a mléčnými výrobky výrazně převyšoval vývoz nad dovozem a meziročně vzrostl přebytek obchodu na 183 640 tun. Dovoz zůstal na stejné úrovni (66 479 tun; −0,1 %), kdežto vývoz se mírně zvýšil na 250 119 tun (+1,3 %). Dovoz se snížil u zakysaných mléčných výrobků (−3,2 %), zvýšil se u mléka a smetany (+4,9 %), u sýrů a tvarohu (+8,1 %) a u másla (+15,4 %). Vývoz všech uvedených komodit byl vyšší, mléka a smetany o 0,4 %, sýrů a tvarohu o 7,2 %, zakysaných mléčných výrobků o 12,0 % a másla dokonce o 38,8 %. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

______________________
1Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč.

Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní.

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Zdroj dat: Porážky hospodářských zvířat (ČSÚ), Výsledky chovu skotu (ČSÚ), Výsledky chovu prasat (ČSÚ), Výsledky chovu drůbeže (ČSÚ), Indexy cen zemědělských výrobců (ČSÚ), databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), nákup mléka a nákup drůbeže (MZe)
Termín ukončení sběru dat: 8. 4. 2016
Termín ukončení zpracování: 27. 4. 2016

Termín zveřejnění další RI: 1. 8. 2016

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nadace ČEZ: Země nikoho uprostřed Jablůnky se proměnila na místo všech

7:31 Nadace ČEZ: Země nikoho uprostřed Jablůnky se proměnila na místo všech

Dříve zanedbané a nevyužívané místo hned za obecním úřadem se díky radním, spolkům i nadšeným občanů…