Stejné stanovisko ostatně Komora prezentovala již před třemi týdny k návrhu, který k této problematice na zasedání vlády předložil vicepremiér Andrej Babiš. Efektivní a důsledné dodržování současných pravidel je dostačující a nová právní úprava není podle HK ČR nutná. Z mezinárodních zkušeností navíc vyplývá, že zavedení zákona nemělo v zahraničí požadovaný efekt.

Ochrana oznamovatelů patří z povahy věci do veřejného sektoru, v němž je případné korupční jednání vnímáno zvlášť citlivě. Stávající právní úprava v ČR již obsahuje řadu obecných institutů, které chrání oznamovatele před odvetnými opatřeními ze strany osob, vůči nimž oznámení směřovalo. Navíc i v mezinárodním měřítku je běžnější ponechání regulace v soukromém sektoru na vůli zaměstnavatelů a jejich vnitřních předpisech. HK ČR proto jako zástupce podnikatelů doporučuje hledat řešení v důsledné a efektivní aplikaci již existujících pravidel.

Z mezinárodních přehledů jednoznačně vyplývá, že většina evropských států má problematiku whistelblowingu upravenou především v rovině tzv. soft law, tedy nezávazných doporučení. Zajímavé jsou zkušenosti například z Rumunska, Slovinska nebo Slovenska, kde přijetí podobné úpravy nenaplnilo původní očekávání. Počet oznámení je mizivý, problematická je otázka utajení oznamovatele, krátce řečeno požadovaný efekt se nedostavil.