Hospodářská komora ani zaměstnavatelé si v žádném případě nemyslí, že by zaměstnanec neměl dostávat takovou mzdu, kterou si za odvedenou práci zaslouží. Pokud by ale odborářský boss Josef Středula měl skutečný zájem na tom, aby se zaměstnancům výdělek za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci zvýšil, místo skokového navyšování minimální mzdy by prosazoval snížení celkové odvodové zátěže zaměstnavatelů.

Práce v tuzemsku totiž podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD. Z každého zvýšení minimální mzdy tak profituje hlavně stát, který si na daních a odvodech zaměstnance ukousne obrovský kus koláče. Snížením celkové odvodové zátěže by si přitom mohli výrazně polepšit všichni zaměstnanci bez ohledu na výši jejich mezd.

„Je přece jasné, že zvyšování minimální mzdy přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích nezajistí. Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a související orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ doplnil prezident Hospodářské komory. Minimální mzda za poslední roky přitom vzrostla už o 43,5 %. „Je otázkou, zda se stejně zvýšila i produktivita práce,“ podotkl.

„Mzdy rostou v posledních měsících rychle a porostou i podle naší prognózy stejně rychle i nadále, i přes pomalejší růst ekonomiky. V této situaci tlačit na růst minimální mzdy je vskutku populismus,“ poznamenal Dlouhý. Podle predikce Hospodářské komory letos mzdy vrostou průměrně o 8,6 procenta, v roce 2019 o dalších 8 % (více ZDE).

Hospodářská komora také připomíná, že zatímco některých firem se zvýšení minimální mzdy nedotýká, protože osoby s minimálními příjmy nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. Příkladem jsou úklidové firmy, odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Větší problém vyrovnat se s takovým růstem mzdových nákladů mají také malé a střední podniky a živnostníci a zaměstnavatelé působící na venkově.

V důsledku této regulace tak dochází k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tzn. zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno.

Odboráři také argumentují třeba minimální mzdou na Slovensku. „Veřejnosti při předkládání vzorů hodných následování už ale nesdělí, že Slovensko vedle vyšší minimální mzdy má dlouhodobě i vyšší nezaměstnanost než v České republice, a třeba Řecko s minimální mzdou asi 18 tisíc se potýká s nezaměstnaností okolo 20 procent,“ dodal Dlouhý.