Místo toho hrozí další šíření tohoto nebezpečného brouka. „Pokud nebudeme s kůrovcem aktivně bojovat, dojde jednoduše k plošnému úhynu smrku. Smrk v našich lesích představuje zhruba 50 procent v zastoupení všech druhů dřevin tvořících prostředí lesa. Takže odepíšeme nejméně polovinu českých lesů, které nám kůrovec sežere. Smrk totiž netvoří všude jen smrkové monokultury, je často pouze součástí v zastoupení mezi ostatními dřevinami. Po jeho vymizení z porostní skladby zůstává ředina, která není schopná odolávat následujícím abiotickým škodám, jako jsou například vichřice, sníh, námraza,“ vysvětluje lesní správce Ing. Jan Štrobl.

Na Šumavě usychají velké plochy lesa. Ve striktně bezzásahovém režimu přitom není možné šíření kůrovce nijak zastavit ani omezit, protože s kůrovcovou kalamitou v tomto rozsahu si již les sám poradit neumí. „Současný stav Šumavy dávám za vinu národnímu parku. Jejich nesmyslným postupem v posledních 30 letech jsme nenávratně přišli o obrovské plochy zdravých lesů, které bylo možné postupně proměňovat ve smíšené a nestejnověké lesy, které by byly odolné, a mohl se v nich provozovat bezzásahový režim, vysvětluje Štrobl. V době založení národního parku na Šumavě rostly stromy staré kolem 150 let. „Velmi rychle došlo v bezzásahovém režimu k úhynu kolem 300 kilometrů čtverečních v důsledku kůrovcové kalamity. Je to podobné, jako bychom těch 300 kilometrů čtverečních pořezali motorovou pilou. Spolu s těmi 150letými stromy jsme přišli také o všechno, co žilo v nich a pod nimi. Mám na mysli ptáky, savce, plazy, obojživelníky, hmyz a další živé organismy, co ke svému životu potřebují vzrostlý les,“ dodává Štrobl.

Byl to podle něj člověk, kdo vytvořil aktuální smrkové monokultury, takže to bude muset být zase člověk, kdo to napraví. „Ale ten proces musí být postupný, protože jen tak vznikne nestejnověký les. Když ale necháme monokulturu ladem, dojde po první kalamitě, jako byl orkán Kyrill, k obrovskému přemnožení kůrovce a k úhynu obrovských ploch zdravých lesů, které jsou nenahraditelné,“ dodává lesník.

Rozdíl je dobře vidět při pohledu na bezzásahovou zónu ve srovnání se standardním lesem, který je v její bezprostřední blízkosti. „Když půjdete proti proudu Vltavy od Horní Vltavice, nalevo budete mít národní park a napravo porosty ve správě Lesů ČR, kde se výběrným cíleným způsobem kácí a likvidují napadené stromy. Ten rozdíl je obrovský. Nalevo máte tisíce hektarů zlikvidovaného lesa, napravo les zelený a zdravý,“ popisuje Štrobl, podle něhož by stačilo se o les řádně starat a likvidovat stromy napadené kůrovcem. „Schválně chodím kontrolovat napadené stromy. Loni jsem se byl s kolegy podívat na jeden jasně napadený strom. Letos je jen z tohoto jednoho stromu napadeno dalších tisíc kubíků dřeva, což jsou přibližně dva hektary lesa. Přitom stačilo ten napadený strom loni pokácet,“ dodává Štrobl.