Výrobci automobilů proto své nové vozy často již neopatřují tradičními rezervními koly, ale různými náhradami. Díky nim by mělo být řešení příležitostného defektu pneumatiky jednodušší a rychlejší. Většinou jde ovšem pouze o kompromisy. Jaké jsou přednosti a nedostatky těchto alternativ?

Jak k defektu můžeme přijít a jak jej včas odhalit?

„Píchlé kolo“ bylo v dobách našich rodičů a prarodičů zcela běžným problémem. V současnosti už se s ním tak často nesetkáme. Moderní bezdušové pneumatiky jsou proti průrazu poměrně odolné, ovšem únik vzduchu dokáže řádně potrápit i dnes. Náhlý pokles tlaku některého z kol pozná řidič podle tendence vozu stáčet se v přímém směru jízdy na stranu. Pokud něco podobného řidič zaznamená, měl by co nejdříve a plynule zastavit, aniž by přitom ohrozil bezpečnost silničního provozu.

Při běžném průniku hřebu nebo jiného ostrého předmětu běhounem pneumatiky dochází většinou jen k velmi pozvolnému úniku tlaku. „U většiny osobních automobilů se pohybují předepsané tlaky v pneumatikách okolo hranice 2,0 barů, tedy 200 kPa. Běžný průraz běhounu ostrým předmětem přitom zpravidla nepřinese pokles tlaku vyšší než 0,5 až 1,0 baru za den,“ sdělil Jan Foltán z internetového obchodu Kupuj pneu. To při normálním provozu řidiči umožní pohodlný dojezd do nejbližšího pneuservisu. „Stále se tedy vyplatí pneumatiky před každou jízdou zkontrolovat alespoň zběžným pohledem, aby řidiči případný defekt neunikl a včas jej odhalil,“ dodal Foltán.

Průraz běhounu tedy obvykle neznamená větší problém a lze jej zpravidla snadno opravit. Fatálním je však pro všechny druhy pneumatik průraz bočnice. Ten kromě vandala, jemuž se znelíbí váš vůz či způsob všeho parkovaní, může zapříčinit zejména razantní najetí na obrubník nebo tvrdý předmět na vozovce. Podobný defekt bývá často neopravitelný a pneumatiku je třeba nahradit novou.

Jak defektu můžeme čelit?

Tradiční výbavou osobních automobilů bylo donedávna rezervní kolo, ať už plnohodnotné, nebo dojezdové, na němž bývají nálepkami zřetelně vyznačeny limity nejvyšší provozní rychlosti. Při jakémkoli druhu defektu pak bylo nutno vůz zajistit, zdvihnout jej pomocí heveru a kolo vyměnit. S ohledem na snižování výrobních nákladů v kombinaci s důrazem na redukci hmotnosti vozu a tím i spotřeby paliva dnes často automobilky nahrazují konvenční rezervní kola zejména lepicími sadami.

Ty se zpravidla skládají z tuby s lepidlem a elektrického kompresoru napájeného ze zapalovače v interiéru vozu. Při průrazu běhounu je třeba dle přiloženého návodu vtlačit do pneumatiky lepicí směs a kompresorem obnovit potřebný tlak. Zakoupit lze také jednorázové tlakové nádoby se směsí lepidla a vzduchu, jež jsou skladné a přijdou vhod jako pojistka. Tento způsob je ale ve všech případech pouze provizorním řešením problému, který si stejně vyžádá návštěvu servisu. Odstranit lepidlo z vnitřní strany pláště je navíc poměrně náročnou činností.

Další možností opravy proražené pneumatiky bez nutnosti odmontovat poškozené kolo je vsunutí speciálního, v lepidle namočeného knotu. Jde o poměrně levnou variantu opravy. Ovšem časem dochází k deformaci knotu uvnitř pneumatiky, což si nakonec stejně vyžádá demontáž kola a opravu v odborném servise.

Zvláště u dražších automobilů jsou dnes stále populárnější pneumatiky typu run-flat, jež umožňují pokračovat omezenou rychlostí v jízdě i v případě úplné ztráty tlaku v pneumatice. „Stěžejním prvkem pneumatik run-flat jsou jejich vyztužené bočnice, které udrží pneumatiku na ráfku i při úplné ztrátě vzduchu,“ vysvětlil Jan Foltán z e-shopu Kupuj pneu. „Tyto pneumatiky jsou však dražší než běžné pneu, možnost oprav je omezená a jejich přezouvání vyžaduje návštěvu pneuservisu se speciálním vybavením,“ doplnil Foltán.

Moderních alternativních způsobů, jakými se dnes lze vyrovnat s defekty pneumatik bez nutnosti neprodleně vyměnit celé kolo, je tedy celá řada. Pravdou ale zůstává, že všechny z nich mají přes své nesporné přednosti také řadu nezanedbatelných nevýhod. Vozit s sebou klasické rezervní kolo a hever tak stále zůstává nejjistějším prostředkem v případě jakéhokoliv druhu defektu vedoucímu k poklesu tlaku v pneumatice.