Diváky čeká výjimečné představení a řada doprovodných programů od 28. do 30. 4. na Nové scéně ND.

Pět nej Laterny magiky:

• 39 premiérových projektů
• 107 zahraničních zájezdů
• Mezinárodní výstavy: Expo 58 Brusel, Expo 67 Montreal, Expo 70 Ósaka
• Navštívila i ty nejvzdálenější kouty země: Japonsko, Argentinu, Chile, Brazílii, Kanadu, USA…
• Nejhranější inscenace ve střední Evropě Kouzelný cirkus: 6 400 repríz v 17 státech

Laterna slaví

28. dubna v 18:30 proběhne nejprve ve videogalerii Nové scény vernisáž audiovizuální instalace inspirované odkazem Laterny. Tvorby se ujal František Pecháček, který se podílel také na loňské premiéře Laterny magiky Cube. S využitím principů, na kterých byla Laterna magika od svých počátků postavena a které ji definovaly, bude osobitě vyprávět její historii.

Téhož dne ve 20:00 oslaví Laterna magika své výročí představením, ve kterém se setká historie se současností. Na programu je Otvírání studánek, třetí novodobá rekonstrukce jevištní kantáty Bohuslava Martinů, kterou už v  roce 1960 připravil režisér Alfréd Radok s  choreografkou Zorou Šemberovou, někdejší světově první představitelkou Julie v Prokofjevově baletu Romeo a Julie. V kontrastuk historickému kusu uvede Laterna ve stejný večer také nejnovější inscenaci Cube, která původní principy Laterny magiky spojila s novými prostředky: současným tancem a videomappingem.

Jaké byly osudy Laterny magiky v prvních desetiletích, se diváci dozví v nové publikaci, která vznikla na základě rozhovorů taneční publicistky Lucie Kocourkové s umělci, kteří v  souboru v  době jeho vzniku působili. Nese název Laterna magika: Zlatá éra očima pamětníků a pokřtěna bude po večerním představení.

Diskuse a prohlídky

V neděli 29. dubna zveme diváky na oblíbené ND Café, u dobré kávy je čas na popovídání s umělci, tentokrát samozřejmě na téma Laterny magiky. Uvítáme vedoucí výzkumného projektu o Laterně magice z Národního filmového archivu Andreu Průchovou, vedoucího uměleckého souboru Pavla Knolleho nebo dramaturga a režiséra Lukáše Trpišovského. Diskuse se koná na Nové scéně Národního divadla ve foyer Nové scény. Večer bude na programu stálice repertoáru Laterny magiky Kouzelný cirkus.

V pondělí 30. dubna diváky čeká Backstage Laterny magiky: návštěva zákulisí a zapovězených míst. Prohlídky začnou v 17:00 a potrvají vždy 40 minut. Diváci si například vyzkouší, jak se cítí tanečníci během představení, když se jim v inscenaci Cube rozběhne projekce přímo pod nohama. Vstupenky v ceně 50 Kč jsou v prodeji na webu ND a v pokladně.

Ve 20:00 následuje repríza inscenace Cube a po ní diskuse s tvůrci, které se zúčastní režisér inscenace a zároveň vedoucí uměleckého souboru Laterny Pavel Knolle, choreografové a tanečníci David Stránský a Štěpán Pechar a hudební skladatel Jan Šikl.

Výtvarná instalace Jakuba Nepraše v květnu

Šedesátý rok existence Laterny magiky pokračuje dalšími doprovodnými programy a akcemi. 22. května představí nové dílo inspirované Laternou audiovizuální umělec Jakub Nepraš. Ten před deseti lety vytvořil projekce k show Code 58.08, která připomínala 50. výročí účasti Československa na Expu 58 a která je nyní součástí inscenace Laterny magiky Cocktail 012 – The Best of. Nová instalace Jakuba Nepraše Kulturní Roj, kombinující výtvarné umění a důmyslné projekce, bude umístěna ve venkovním prostoru u provozní budovy ND. Vernisáž proběhne po představení Cube ve 21:30 na náměstí Václava Havla, kdy projekce vyniknou v soumraku.

Z historie Laterny magiky

Světová výstava Expo 58 začala v květnu 1958, přípravy československé účasti ale zabraly několik let. Režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda měli za úkol vytvořit novou a neotřelou prezentaci české kultury – tak se zrodil program s názvem Laterna magika. Vytvořili novou formu syntetického divadla, když propojili filmové projekce, jevištní akci a scénické technologie. Z programu, který měl původně propagační účel, vzniklo poetické představení a světový hit.

„Zázrak“ propojení filmu a jeviště měl vysokou uměleckou hodnotu, ale rovněž byl technickou novinkou, ve které Češi získali prvenství. Například pomocí předtočených filmových vstupů mohla moderátorka – konferenciérka – hovořit s diváky ve třech světových jazycích současně.

Československý pavilon získal tehdy nejvyšší počet bodů a ocenění Zlatá hvězda. V době,kdy byl program na Expu uváděn, a těsně po skončení výstavy, dostala Laterna magika nabídky na hostování v SSSR, Sýrii, Egyptě, USA, Anglii, Francii, Nizozemsku, Belgii, Rakousku, Španělsku a Izraeli, další země měly zájem o licenci. Laterna magika zahájila v Praze pravidelné vystupování 9. května 1959 jako soubor Národního divadla, a to v prostorách paláce Adria.

Dlouhou dobu Laterna využívala formu revue. Bruselský program, rozšířený o nová čísla, nahradily po čase Variace nebo Variace 66, večery složené z čísel, z nichž některá se hrála třeba deset let. Tanečník, jehož partnerka tančí na plátně, ze kterého její obraz přeskakuje na kruh, který drží v rukou, a zpět; hudebník, který koncertuje s pěticí dalších nafilmovaných muzikantů, z nichž každým je opět on sám.

V roce 1960 se odehrál také první skandál, když režisér Alfréd Radok inscenoval spolu s choreografkou Zorou Šemberovou Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Inscenace byla na předváděcí zkoušce pro ministra kultury zakázána. Alfréd Radok dal výpověď, ale jeho mladí spolupracovníci Miloš Forman, Ján Roháč a Vladimír Svitáček dokončili program bez problematického čísla. Otvírání studánek se hrálo až v roce 1966.

Laterna magika byla neustále na cestách, jeden čas existovaly dokonce čtyři soubory, které mohly hrát současně. Dlouhé zájezdy vedly nejen do zemí východního bloku, ale také do Německa, Francie, skandinávských zemí, do arabských států, Izraele, Japonska, do Mexika a Argentiny, ale také do Spojených států. Tam se v roce 1963 dostalo jedno z čí- sel Laterny magiky až před kamery slavné Ed Sullivan Show. V roce 1967 Laterna magika vystupovala na Expu v kanadském Montrealu, v roce 1970 v japonské Ósace.

V Laterně se rodila i závažnější představení. Významný skladatel a režisér Václav Kašlík v ní vytvořil Hoffmannovy povídky a autorskou inscenaci Pražský karneval, inspirovanou středověkými pověstmi. Stihl jej podobný osud jako Otvírání studánek – do roka byl zakázán. V roce 1975 pozval profesor Josef Svoboda do Laterny magiky režiséra Evalda Schorma, který nejprve vytvořil novou verzi inscenace o pražských pověstech, ale především stanul v čele tvůrčího týmu nejslavnějšího představení Laterny magiky – Kouzelného cirkusu. Od roku 1977 je nepřetržitě na scéně, objel 17 zemí světa a na kontě má přes 6 400 repríz.

Laterna magika se dál vyvíjela v silný taneční soubor. Spolupracoval s  ní i choreograf Pavel Šmok, který spolu s Evaldem Schormem vytvořil další hit – Sněhovou královnu. Současně pod její hlavičkou vznikly i experimentální činohry, jako byla Noční zkouška s Radovanem Lukavským nebo Černý mnich s Janem Kačerem v hlavní roli. V roce 1987 Laterna zabodovala s výpravnou inscenací Odysseus, pro kterou složil hudbu Michael Kocáb. Po revoluci se stala na dvacet let samostatnou příspěvkovou organizací, produkující dále multimediální taneční divadlo. A to dokonce v zahraniční koprodukci, jak předvedli třeba Argonauti, vytvoření k zahájení Letních olympijských her v Athénách v roce 2004. V roce 2010 se Laterna stala znovu složkou Národního divadla, pod jehož hlavičkou také kdysi vznikla, a dál navazuje na historii multimediálního poetického divadla.

Hlavní program výročí Laterny magiky:

28. 4. 20:00 slavnostní představení 60 let Laterny magiky: Otvírání studánek + Cube | setkání umělců a spolupracovníků LM, křest publikace Laterna magika – Zlatá éra očima pamětníků

18:30 vernisáž videoinstalace Františka Pecháčka Sladkých šedesát ve videogalerii Nové scény ND, inspirované Laternou magikou a její historií

29. 4. Kouzelný cirkus | 18:00 ND Café – přijďte s námi posedět u dobré kávy a popovídat si s našimi hosty o možnostech Laterny magiky v kontextu současného divadla

30. 4. Cube | Backstage Laterny magiky: od 17:00 interaktivní prohlídky zákulisí před představením | beseda s tvůrci po představení.

Slavnostní program bude uveden i v rámci oslav 100. výročí vzniku České republiky. www.spolecnestoleti.cz