V posledních několika letech se oteplilo v celé střední Evropě. Na klimatickou změnu reagují lesy, a tedy i lesníci, ať působí ve státním podniku Lesy ČR, nebo hospodaří v městských, církevních či soukromých porostech.

Letos v dubnu bylo největší sucho od roku 2013. Srážky chybí v posledních pěti letech celé Moravě. Zlínský kraj není výjimkou. V zimním a předjarním období ubylo sněhu a nízká sněhová pokrývka způsobila pokles hladiny spodní vody. Průměrná roční teplota se tu zvýšila o 4°C. Mimořádně suchý byl rok 2015, kdy v kraji napršelo jen 393 mm vody, tedy ani polovina srážek jako v předchozích letech. „Pokud bude tento trend pokračovat, musíme očekávat masivní hynutí lesů. Dá se předpokládat, že se neujmou ani sazenice lesních dřevin z letošního jarního zalesňování,“ říká Tomáš Pospíšil, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Stromy bez vláhy ztrácejí vitalitu a neubrání se škůdcům, jako je kůrovec nebo václavka. V ohrožení není jen smrk, ale v lužních polohách u řeky Moravy i jinde v zemi například také jasan a jinde další dřeviny. „Letos se začali kůrovci rojit až o tři týdny dříve, tedy druhý týden v dubnu. Jsme ale připravení. Na Rožnovsku jsme instalovali 5470 lapáků a 1200 lapačů, využíváme také 3500 m2 insekticidních sítí a 1220 stojících lapáků,“ zmínil lesní správce z Rožnova pod Radhoštěm Jaromír Válek. Důsledkem sucha je i zvýšená těžba kalamitního dříví. Pro porovnání bylo na Rožnovsku v roce 2008 vytěženo ve státních lesích 1006 m3 kůrovcem poškozeného dříví, loni 106 000 m3 dříví. Kvůli včasnému zpracování dříví nyní právě na Rožnovsku těží kromě smluvních partnerů také vlastní lesní závod Lesů ČR, který tu zřídil polesí.

Ve vyschlé půdě se obtížně ujímají i nové sazenice. To registrují správci lesů státních i lesů v jiném vlastnictví. „Sazenice se nyní méně ujímají, ale situace není kritická, záleží na jejich kvalitě. Ta je při obnově lesa klíčová. Většinu zalesňovacích prací ale z tradičních jarních měsíců přesouváme na podzim, kdy se dá zalesňovat až do zámrzu půdy,“ vysvětluje Válek. Kvůli klimatické změně také státní lesníci postupně vysazují více listnatých dřevin a jedle. Zvyšuje se i význam dříve opomíjených dřevin, jako břízy, jilmu, třešně, osiky, olše, jeřábu a dalších. „Nejde o změnu dřevinné skladby v desítkách procent za rok. Obměna bude patrná až za deset nebo dvacet let,“ dodává Válek. V lesích se bude také postupně měnit průměrný věk porostů, protože usychají i mladé porosty. Jaké tedy budou lesy na Rožnovsku v dalších desetiletích? „Vytěžené plochy zalesňujeme a lesy se také obnovují přirozeně. Výměra lesa se tedy určitě nesníží. Postupně se ale promění druhové složení lesa. Ubyde smrků a zvýší se podíl listnatých dřevin a jedlí, které suchu lépe odolají,“ uzavírá Tomáš Pospíšil.