Podobně jako v lednu došlo i v únoru k dalšímu propadu salda státního rozpočtu, a to o 54,6 mld. Kč. Jeho celkový meziroční pokles o 58,7 mld. Kč ve srovnání s obdobím před vypuknutím epidemie koronaviru na území České republiky je výsledkem poklesu daňových příjmů prohloubeného snížením zdanění práce zaměstnanců a OSVČ a změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů i pokračující pomoci zaměřené na podporu ekonomiky a sociálního i zdravotního systému. Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách ZDE.

Příjmy rozpočtu jsou i nadále ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti doprovázenými dílčím poklesem zaměstnanosti, zejména pak diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy meziročně poklesly o 5,4 % (-12,3 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného (-18,8 %, tj. -20,8 mld. Kč). Nová úprava rozpočtového určení daní zatím přispěla do rozpočtu obcí a krajů navíc 3,2 mld. Kč. Na sdílených daních, jako jsou daň z přidané hodnoty a daně z příjmů, inkasuje státní rozpočet o stejnou částku méně. Inkaso mírně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 19,1 % (+3,3 mld. Kč) a také mimořádný výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč) realizované již koncem minulého roku.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-28,5 %, tj. -7,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání již promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména zrušení „superhrubé” mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. I nadále je zřejmý dopad kompenzačního bonusu ve výši 4,0 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů.

U daně z příjmů právnických osob (-0,3 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-0,2 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce je v březnu).

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce ovlivněny změnou zákonné úpravy. Dosavadní vývoj inkasa těchto příjmů (+1,4 %) zatím jen mírně zaostává za tempem očekávaným schváleným rozpočtem.

Inkaso daně z přidané hodnoty (-11,5 %, -5,7 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací služby a další služby a zboží od května a července 2020 a na teplo a chlad od ledna 2020 a restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Únorové inkaso bylo ovlivněno i nižším počtem pracovních dní.

Inkaso spotřebních daní (-19,8 %, -4,9 mld. Kč) nadále negativně ovlivňují dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Pokles byl zaznamenán u spotřební daně z minerálních olejů (-11,3 %, -1,4 mld. Kč), což je prozatím důsledkem restrikcí a celkového oslabení ekonomiky. Snížení sazby spotřební daně z motorové nafty se v inkasu již mohlo projevit, ale vzhledem ke splatnosti daně očekáváme jeho výraznější promítnutí až od měsíce března. Meziroční pokles inkasa nastal i v případě spotřební daně z tabákových výrobků (-31,3 %, -2,3 mld. Kč). Zde se projevuje jak tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek před změnou sazby spotřební daně, ale také omezení přeshraničních nákupů. Z důvodu uzavření restauračních zařízení došlo k meziročnímu poklesu inkasa v případě piva (-19,3 %, -0,2 mld. Kč), ale zejména v případě lihu (-33,2 %, -1,0 mld. Kč), kde svou roli sehrálo i předzásobení před změnou sazby spotřební daně v roce 2020, a s tím související vyšší inkaso daně počátkem roku 2020.

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
* Plnění je vztaženo k původně schválenému rozpočtu (nikoli k novele rozpočtu účinné od 1. 3. 2021)

Pro plnění celkových výdajů i tempo jejich růstu ve výši 18,1 % (+46,4 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (+17,3 %; +42,9 mld. Kč). Kapitálové výdaje meziročně narostly o 3,5 mld. Kč (+42,2 %). Realizace vládních priorit a podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru jsou hlavními důvody vysokého tempa růstu výdajů, které na obdobné úrovni pokračuje již od druhého čtvrtletí roku 2020.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+6,8 mld. Kč) se tradičně nejvíce podílejí výplaty důchodů (+4,0 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 %. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl rodičovský příspěvek (+0,8 mld. Kč) a výplata dávek nemocenského pojištění (+1,6 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli nemocenské (+1,2 mld. Kč) a ošetřovné (+0,3 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 0,3 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+14,3 mld. Kč) byly oproti stejnému období předchozího roku navýšeny zejména výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 5,6 mld. Kč. Dopad mělo i vyplacení prostředků z programu COVID Gastro (2,2 mld. Kč), COVID Nájemné (1,6 mld. Kč), COVID Sport II. (0,5 mld. Kč), COVID Kultura (0,3 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,2 mld. Kč), COVID Ubytování (0,1 mld. Kč) a ošetřovného pro OSVČ (0,2 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce s účinností od 1. června 2020 a od 1. ledna 2021 o celkem 700 Kč na 1 pojištěnce vedlo k meziročnímu růstu o 8,5 mld. Kč.

Neinvestiční nákupy a související výdaje (+5,1 mld. Kč) zahrnují výdaje na obsluhu státního dluhu (+3,6 mld. Kč) a další běžné nákupy (+1,4 mld. Kč), jejichž objem je ovlivěn nákupem ochranných pomůcek a dalšího materiálu i služeb souvisejících s epidemií koronaviru.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+4,8 mld. Kč) představují zejména prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+3,1 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit o 9 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+1,5 mld. Kč).

Růst neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+3,7 mld. Kč) nejvíce ovlivnily převody prostředků vysokým školám (+1,4 mld. Kč) a veřejným výzkumným institucím (1,1 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie byly na základě požadavku Evropské komise zaplaceny již ve výši 3,4 dvanáctin, což je hlavní příčinou jejich meziročního zvýšení o 22,2 % (o 2,7 mld. Kč).

Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. I přes jejich podalikvotní čerpání na úrovni 6,5 % rozpočtu je jejich objem meziročně vyšší o 3,5 mld. Kč (+42,2 %), a to především zásluhou transferů Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+3,7 mld. Kč). Pro rok 2021 byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč.

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.
* Plnění je vztaženo k původně schválenému rozpočtu (nikoli k novele rozpočtu účinné od 1. 3. 2021)