Není pravdou, že rozhodnutí ministra odvolat oba ředitele nepředcházela dlouhodobá analýza celkové situace: průběžně probíhalo vyhodnocovaní situace po stránce ekonomické, právní i personální a to od roku 2017. Odvolání pana Soukupa nebylo projevem žádné zvůle ministra kultury, ale bylo učiněno po zralé úvaze na základě právního rozboru výsledků veřejnosprávních kontrol a jeho nečinností zjednat nápravu. V případě MUO byl řízením instituce navíc pověřen statutární zástupce muzea pan Mgr. Ondřej Zatloukal, syn emeritního ředitele instituce pana prof. Pavla Zatloukala, tudíž nařčení o ohrožení muzea, jeho programu či diskontinuitě, je zcela liché.

1. Administrativní rámec odvolávání ředitelů příspěvkových organizací

Právem a kompetencí ministra je jmenovat a odvolávat jednotlivé vedoucí pracovníky a ředitele příspěvkových organizací řízených MK ČR, a v některých případech je to i jeho bezodkladnou povinností, zjistí-li, že nevykonávají kvalifikovaně svou práci, neplní-li své pracovní povinnosti či dokonce dopustí-li se porušení zákona či jiných předpisů. Děje-li se tak opakovaně a soustavně, a je-li zde důvodná obava, že obdobná jednání budou pokračovat i v budoucnu, čí bude-li dotčená osoba nečinná, je zákonnou povinností ministra konat aktivně a neprodleně, aby ochránil majetek a dobré jméno dané instituce i celé České republiky a zabránil dalším škodám.

2. Odvolání ředitele Muzea umění Olomouc, pana Michala Soukupa

Média již byla informována, že v případě pana ředitele Soukupa se jednalo zejména o fatální selhání při přípravě a řízení projektu SEFO v období od září 2018 do dubna 2019 a v té souvislosti možného protiprávního jednání, jehož se měl dopustit tím, že ignoroval výtky a zjištění kontrolních orgánů MKČR a aktivně nezjednal jakoukoliv nápravu ve věci ukončení smlouvy s architektonickým studiem DI5, kde hrozí českému státu značná škoda v případě soudní pře.

Jaké konkrétní důvody zakládají podezření na možné protiprávní jednání vedení MUO? Podle právního rozkladu výsledku jednotlivých auditů mělo v MUO dojít k následujícím pochybením:

• Kontroloři objevili v dokumentaci návrh smlouvy architekta Michala Sborwitze na studii SEFO z roku 2009, který byl datován týden před vyhlášením zakázky. Veřejná zakázka, která pak byla vyhlášena, beze zbytku kopíruje tento návrh včetně finančních limitů. To znamená, že předmět i rozsah veřejné zakázky tak mohl být záměrně dopředu upraven tak, aby vyhovoval předem vybranému zájemci (dodavateli arch. Sborwitzovi), čímž byl jednoznačně porušen Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. Následující týden pak muzeum podepsalo s architektem Sborwitzem smlouvu na studii SEFO.
   
• Podobného porušení zákona se vedení muzea dopustilo znovu v roce 2017, když uveřejnilo výzvu na aktualizaci této zakázky. Stejný architekt jako v prvém případě dodal muzeu aktualizační dokumentaci jen den po zveřejnění výzvy, což je procesně nemožné, pokud by se o výzvě nedozvěděl s velkým předstihem od zadavatelů (vedení muzea). Čtyři dny po zveřejnění byla smlouva podepsána. I zde je zjevné, že mohlo dojít k porušení Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. a to tak, aby byl upřednostněn jeden jediný, dopředu vybraný dodavatel.
   
• A konečně, v následném výběrovém řízení z téhož roku 2017, které auditoři ministerstva posoudili rovněž jako zmanipulované, byl opět dopředu vítěz znám a žádný jiný uchazeč ani nebyl k předložení nabídky vyzván. Výběrové řízení podle dokumentace vyhrál opět arch. Sborwitz, který předložil vedením muzea prosazovaný Šépkův návrh.
   
• Ředitel Soukup dále ignoroval všechny výtky, vycházející ze zjištění kontrolních orgánů MKČR a přes doporučení ministerstva aktivně nezjednal jakoukoliv nápravu ve věci ukončení smlouvy s architektonickým studiem DI5, kde hrozí českému státu značná škoda v případě soudní pře. Přitom vlastní smlouva obsahuje ustanovení, kdy objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě, že nedojde k poskytnutí státní finanční podpory na financování předmětné akce. Kontrolou bylo ověřeno, že MUO nikdy nevyzvalo dodavatele k plnění a to přestože nebyl dodržen smluvní termín stavebního povolení na rekonstrukční práce (únor 2011). MUO po celou dobu účinnosti smlouvy o dílo na projektovou dokumentaci SEFO, tj. posledních 9 let, nikdy nevyužilo žádnou ze zákonných a smluvních možností odstoupit od smlouvy, jejíž plnění nebylo schopno zajistit, a porušilo tím povinnost plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.
   
• Ředitel Soukup dále nikdy nevysvětlil legitimní důvody, které by ho vedly stejně jako jeho předchůdce prof.Zatloukala k předraženému nákupu parcel pro budoucí SEFO. Ve svém jednání chtěl navíc pokračovat i nadále (viz. výzva ministrovi kultury z března 2019 se žádostí o výkup poslední parcely za částku o tři miliony Kč vyšší než stanovil znalecký posudek). Tvrzení vedení MUO, že lukrativní parcely uprostřed historické Olomouce „prostě tolik stojí“ nemůže obstát, jedná-li se o nákup z veřejných prostředků. Pro pochopení:Průměrná nákupní cena za m2 parcely č.458/254 v roce 2013, kterou muzeum pro budoucí stavbu zakoupilo, činila 24.000 Kč za metr čtvereční. Podle tehdejší cenové mapy ale průměrná cena obdobných pozemků v historické zástavbě Olomouce činila maximálně 5.000 Kč za m2, tedy pětkrát méně. Svým neuváženým jednáním a vydáním této informace veřejnosti zapříčinili, že stát musel vykupovat jednotlivé pozemky několinásobně dráže na úkor zisku jednotlivých spekulantů v oblasti realit. Ono podezřele nevýhodné a nelogické jednání obou bývalých ředitelů je nyní předmětem šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení.
   
• Právní vadymohla obsahovat samotná žádost o evropskou dotaci na projekt SEFO, neboť v době, kdy muzeum žádalo o evropské prostředky, nevlastnilo celý pozemek pro projekt (pouze dílčí parcely). Tímto jednáním tak mohli dotčené orgány uvést v omyl, což vykazuje znakypodvodného jednání podle Trestního zákoníku.
   
• Namísto konkrétních kroků v další přípravě projektu SEFO se aktivita vedení MUO v posledních měsících soustředila takřka výhradně na snahu bojkotovatlegitimní požadavek MKČR na vypsání řádné veřejné architektonické soutěže a to jeho bagatelizací, argumentací o nepotřebnosti, výhrůžkami růstu nákladů a soudním řízením s těmi, které vedení muzea dlouhodobě prosazuje jako jediné možné dodavatele projektu (viz body č. 1-4 výše).

Následující přehled uvádí pro pořádek ještě výběr 7 mediálníchnepřesností i vědomých nepravd, šířených do médií zástupci Muzea umění Olomouc:

TVRZENÍ Č.1

Projekt SEFO schválil Národní památkový úřad. ("Na jeho aktualizaci pracovalo muzeum sarchitektem Šépkou přes dva roky a výsledek odsouhlasila Vědecká rada Národního památkového ústavu.") (viz)

polopravda - Projekt vědeckou radou NPÚ nebyl nikdy schválen, rada pouze potvrdila, že odpovídá pravidlům vyžadovaným NPÚ.

TVRZENÍ Č.2

"Vedení muzea začalo pracovat na soutěži. Logistická podpora od ministra Staňka byla nulová, přestože se jedná o velmi složitý právní problém." (viz)

nepravda - Už v roce 2014 byl ministrem Hermanem určen ekonomický náměstek René Schreier k podpoře projektu SEFO. Pan Schreier zajišťuje komunikaci mezi MKČR a MUO celých 5 let a to i za ministra Staňka. Ministr Staněk určil krom toho v listopadu 2018 jako dalšího kontaktního pracovníka pana Žáčka.

TVRZENÍ Č.3

"Je nutné si uvědomit, že muzeum učinilo na doporučení ministerstva kultury v uplynulých deseti letech právní závazky, které je nyní nutné vypořádat." (viz)

nepravda - Smlouva na projekt SEFO obsahuje ustanovení, že objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě, že nedojde k poskytnutí státní finanční podpory na financování předmětné akce. Kontrolou bylo ověřeno, že MUO nikdy nevyzvalo dodavatele k plněníani nevyužilo žádnou ze zákonných a smluvních možností odstoupit od této smlouvy, a to přestože nebyl dodržen smluvní termín stavebního povolení na rekonstrukční práce (únor 2011).

TVRZENÍ Č.4

Na diskusi v NG Praha na téma SEFO 18.3.2019 nebyl pozvaný nikdo z vedení MUO ("Mrzí nás, že nikdo z vedení neobdržel pozvánku,“ podotýká mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.

"Pokud ministerstvo kultury hovoří o tom, že jsem dostal pozvánku do diskuse, tak to není pravda,“ odpověděl Soukup v SMS na otázku MF DNES. (viz)

nepravda - Na diskusi byli pozván jak bývalý ředitel, Pavel Zatloukal, tak i současný ředitel Michal Soukup. Pan Soukup mailem dne 12. března 2019 v 15:48 (lze doložit).

TVRZENÍ Č.5

"Dokud se však nevypořádají všechny právní náležitosti kolem nynějšího návrhu budovy SEFO, bude soutěž neférová a diskriminační vůči dosavadnímu návrhu architekta Jana Šépky." (viz)

nepravda - Z dokumentů, ověřovaných během auditu, nevyplývá žádný nezpochybnitelný nárok pana Šépky. Dokud nebudou známy parametry nové soutěže, nelze ani říci, koho by měl pan Šépka, čistudio di5, které si jej najalo, žalovat, za co a jaké poškození mohou doložit.

TVRZENÍ Č.6

Útok proti MUO je pokusem zrušit celou instituci. ("Staněk chce z pozice mocenské síly ovládnout Muzeum umění i 600 milionů korun pro SEFO, chce změnit odborné směřování třetí největší paměťové instituce v zemi, sloučit naše muzeum s Vlastivědným muzeem a zrušit obě arcidiecézní muzea. Proto mě odvolal z funkce.") (viz)

výmysl na hraně poplašné zprávy - Ministr Staněk o ničem podobném nikdy nemluvil, naopak toto několikrát veřejně popřel,a od začátku se zasazuje o prosazení stavby SEFO.

TVRZENÍ Č.7

Soukup má být odvolán proto, aby tam ministr dosadil své kamarády ("Hloubkový audit adebata o Středoevropském fóru (SEFO) a legitimitě architektonických soutěží mají Staňkovi připravit půdu pro veletoče v Muzeu umění Olomouc a dosazení těch správných lidí do vedení, kteří dohlédnou na jeho 'správné' fungování," vyjádřil své obavy zaměstnanec olomouckého muzea David Hrbek.") (viz)

výmysl - Zákon ukládá, že v případě, že je ředitel odvolán, musí být vypsáno veřejné výběrové řízení a do té doby bude určen dočasný správce muzea. Dočasným správcem muzea nebyl ustanoven nikdo zvenčí, ale pan Ondřej Zatloukal, syn bývalého ředitele, který prosadil Šépkův návrh, pana Pavla Zatloukala.