„Není to jen snaha, aby bylo něco zapsáno v kalendáři, a zklamu i ty, kteří si myslí, že to bude znamenat den volna navíc. Vyhlášením významného chceme prohloubit spojení mezi ČR a jejími občany žijícími kdekoliv na světě. Dáváme tím najevo, že jsme na ně rozhodně nezapomněli, že jsme na jejich úspěchy hrdí. Cílem tohoto i dalších projektů je podpořit snahu o udržování českého jazyka a kultury i tam, kde to mají lidé na pravidelné návštěvy Česka takzvaně z ruky. Velkou krajanskou komunitu máme ve Spojených státech nebo v Argentině,“ vysvětlil ministr zahraničí Tomáš Petříček.

V zahraničí žije odhadem 2,5 milionu Čechů nebo jejich potomků, kteří se k českým kořenům hlásí. Nejvíce jich žije v USA, Jižní Americe, Austrálii či na Novém Zélandu, v posledních letech se ale v souvislosti s volným pohybem v rámci EU rozrůstají také krajanské komunity v Evropě. V zahraničí vznikla už dokonce více jak stovka českých škol. Den Čechů v zahraničí by měl kromě prohlubování vazeb mezi krajany a jejich vlastí sloužit také jako pocta historické roli Čechů žijících v zahraničí jak při vzniku Československa před rokem 1918, tak i jejich pozdější roli v návratu republiky mezi demokratické země.

„Uspořádali jsme anketu, kde jsme nabídli celkem pět možných dat. Kromě 4. února také 23. prosince, den přestřižení hraničního drátu u Rozvadova v r. 1989, nebo třeba 7. března, kdy bylo možné navázat na tradici tzv. Masarykových dnů československého zahraničí. Nakonec zvítězil celkem jednoznačně den odchodu J. A. Komenského do exilu. Toto datum je spojené s rokem 1628,“ doplnil Petříček.

Pro datum 4. února hlasovalo v anketě celkem 42 % lidí. MZV následně konzultovalo toto datum i s krajanskými spolky v zahraničí.