Koncem prosince loňského roku byla v mázhauzu sídla pracoviště NPÚ, ÚOP v Plzni instalována výstava Valdštejnové a počátky archeologie na šťáhlavském panství. Šťáhlavy (nyní okres Plzeň-město, dříve Plzeň-jih) a jejich okolí byly jednou z lokalit, kde se začal psát příběh archeologie ve střední Evropě. Výraznou roli v tom sehráli dva členové rodu Valdštejnů – první z držitelů šťáhlavského panství Kristián Vincent z Valdštejna-Vartenberka a jeho vnuk Arnošt Karel z Valdštejna-Vartenberka – a zdánlivě překvapivě zahradník František Xaver Franz.

Rod Valdštejnů patřil v historii mezi známé sběratele tzv. „starožitností“ (ty kromě uměleckých děl představovaly i archeologické předměty). Sbírky různého charakteru shromažďovali Valdštejnové na zámcích v Duchcově, Mnichově Hradišti, ve Valdštejnském paláci v Praze a také na zámku Kozel na Plzeňsku. Kristián Vincent a následně Arnošt Karel, majitelé šťáhlavského panství včetně Kozlu, projevovali vedle sběratelství a dalších kulturních zálib rovněž zájem o historii. Na zámku Kozel se první archeologické nálezy z okolí soustředily již ve dvacátých až třicátých letech 19. století.

Za Arnošta Karla začal na Kozlu působit umělecký zahradník František Xaver Franz. Sirotek František Xaver, kterému bylo poskytnuto jen nejnižší základní vzdělání, měl všestranné nadání a talent jak pro umění, tak i technické novinky. Věnoval se hudbě, kreslil, vyřezával a fotografoval, přispíval do zahradnických časopisů. Na zámku Kozel neměl dle vlastních slov „v zimě vlastně co dělat“, což vedlo k rozvinutí jeho odborného zájmu o místní historii. Při budování parku u hájovny v Hájku u Šťáhlav narazil na pravěké mohyly, a právě ty se staly předmětem jeho dlouhodobého zájmu. Po obeznámení se s danou lokalitou prováděl vlastní výzkumy, které dokumentoval v té době novátorským, pokrokovým způsobem. Podrobnými kresbami a popisy nezachycoval jen získané artefakty, ale podrobně dokumentoval i vlastní naleziště včetně polohy předmětů. Nálezy očišťoval, předkládal k posouzení odborníkům a evidoval.

V oblasti valdštejnského Šťáhlavska tak začaly v 19. století probíhat první systematičtější a především dokumentované výzkumy. Díky Franzově činnosti a badatelskému zájmu hraběte Arnošta Karla tak vznikla na Kozlu výjimečná sbírka, která vzbudila pozornost dobového tisku. Byla však i příčinou rozporů mezi oběma osobnostmi, které vedly k odchodu Františka Xavera Franze po dvacetiletém působení na Kozlu do plzeňského městského muzea. Deset let po jeho smrti jej sem následovala i téměř celá kozelská sbírka starožitností v úctyhodném počtu 10 367 kusů.

Výstava vznikla jako součást dlouhodobého cyklu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů, který se ve svém jubilejním desátém ročníku v roce 2020 zaměřil na rod Valdštejnů. Je věnována jak zmíněným osobám, tak vybraným archeologickým lokalitám, jež byly předmětem jejich průzkumů, a rovněž související nálezové dokumentaci. Vzhledem k přetrvávajícímu uzavření výstavní síně v důsledku pandemické situace máte možnost zhlédnout výstavu online na našem webu ZDE.