Soud posuzoval případ výrobce, který uplatňoval zelený bonus podle štědřejšího tarifu platného pro rok 2012. Poukazoval na to, že již v roce 2012 splnil formální podmínky cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ): získal licenci na výrobu elektřiny a provedl tzv. první paralelní připojení k síti (distribuční soustavě). Jenže ve správním řízení vedeném SEI se ukázalo, že výrobce získal povolení ke zkušebnímu provozu části elektrárny nutné k výrobě bioplynu až v květnu 2013. Jeho elektrárna žádný bioplyn v roce 2012 nespalovala a až do května 2013 ani neměla povolení pro příslušnou část technologie, která vyrábí bioplyn (fermentor s dávkovačem pevných substrátů, vstupní jímka a areálové rozvody).

Nejvyšší správní soud proto potvrdil napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, jenž zamítnul žalobu výrobce proti rozhodnutí SEI. Ta uložila výrobci pokutu odpovídající neoprávněnému prospěchu, jenž získal účtováním vyššího tarifu (zeleného bonusu), tedy ve výši zhruba 500 Kč za vyrobenou megawatthodinu. Celková pokuta pak činila 1.700.000 Kč.

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že účelem dotované ceny je samozřejmě právě podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„Cílem naopak není přímá podpora zdrojů, které jsou nedokončené a teprve ve výstavbě, což byl evidentně případ stěžovatele v roce 2012, kdy BPS teprve dokončoval, či snad dokonce podpora zdrojů, které jsou sice schopny výroby elektřiny, ale ne z obnovitelných zdrojů“, řekl soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý.

Podle soudu tím „není dotčen fakt, že podpora obnovitelných zdrojů má ve svém důsledku (nepřímo) podnítit investice i výstavbu těchto zdrojů; podpora však musí příslušet vždy však pouze v té míře, v jaké bude výrobna elektrické energie skutečně vyrábět z obnovitelných zdrojů a jako taková bude řádně uvedena do provozu. Jinak řečeno, pokud je výrobna schopna za použití téže výrobní technologie vyrábět jak ze zdrojů obnovitelných, tak ze zdrojů konvenčních (zde z propanu), musí se v pochybnostech zákon a další předpisy (včetně předpisů cenových) vykládat tak, aby bylo dosaženo účelu zákona a dotačního programu obnovitelných zdrojů, jímž je právě výše vytčená podpora výroba energie z obnovitelných zdrojů a právě jen těchto zdrojů“.

Soud také zdůraznil, že v daném případě vydání licence výrobci samo o sobě neosvědčuje schopnost BPS vyrábět elektřinu z bioplynu.

Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2017, sp. zn. 2 As 151/2017. Celé rozhodnutí zde.