„Za klíčový úspěch považuji, že vláda uložila ministryni, aby se spolu s obcemi a kraji zaměřila na aktivní vyhledávání lidí, kteří už jsou v neregistrovaném zařízení, nebo jim hrozí, že ho budou využívat, a vytvořila plán, jak řešit jejich situaci,“ hodnotí závěry jednání vlády veřejná ochránkyně práv a dodává: „Oceňuji, že vláda souhlasila s aktivním přístupem. Jen tak je možné zjistit, jaká je poptávka po sociálních službách v jednotlivých regionech a zajistit, že legální a kvalitní služby budou dostupné.“ Vláda totiž uložila ministryni práce a sociálních věcí, aby také do připravované Národní strategie rozvoje sociálních služeb na roky 2016-2020 zapracovala plán opatření k řešení dostupnosti služeb, aby se zabránilo dalšímu rozvoji neregistrovaných zařízení. Dalším členům vlády byla v této souvislosti uložena povinnost s ministryní práce spolupracovat v oblastech, které spadají do jejich gesce, tak, aby ministryně mohla plány rozvoje sociálních služeb formulovat co nejpřesněji.

Podle ochránkyně dala vláda svým postojem k jejím doporučením najevo, že si uvědomuje rizika špatného zacházení se zvlášť křehkými seniory v zařízeních, která poskytují sociální služby bez oprávnění, vyhýbají se kontrolám a nejsou nuceny dodržovat ani minimální standardy kvality péče. Aktivní vyhledávání ohrožených seniorů, zmapování dostupnosti sociálních služeb v regionech a následné doplnění chybějících legálních služeb je základem pro naplnění závazku státu garantovat důstojné stáří.

Více o doporučení veřejné ochránkyně práv vládě najdete zde.