Cenný pernštejnský komplex je od roku 2001 v majetku Pardubického kraje. Nový expertní tým tvoří význačné osobnosti současné architektonické scény u nás – Ladislav Lábus, Josef Pleskot a Petr Všetečka.

„Když Pernštejnové projektovali přeměnu hradu na své zámecké sídlo a v jeho blízkosti nové měšťanské domy, propojili vše jednotným stylem a stavitelskými pravidly. Ty v Pardubicích vydržely platit nejen po velkých požárech v 16. století, ale také po několik století příštích. I my musíme revitalizaci zámku Pardubice pojímat v širších souvislostech a s perspektivou. Proto jsem se rozhodl ustavit poradní tým složený z renomovaných architektů, který bude veškeré další kroky na pardubickém zámku posuzovat.

Vedle profesní erudice mají tito architekti výhodu určitého nadhledu a nejsou svázáni dosud zavedeným vnímáním zámeckého areálu v Pardubicích, “ řekl Roman Línek a pokračoval: „S jejich pomocí bych chtěl dotvořit generel zámku v širších městských vazbách, pojmout ho jako součást městské památkové rezervace i okolního parku. Bude také potřeba  znovu  zhodnotit umístění expozic a odborných pracovišť v jednotlivých částech zámku, a to ještě dříve, než budou dokončeny návrhy na evropský projekt Vítejte na dvoře Pernštejnů.“

Konkrétní práce se ujme Petr Všetečka, architekti Lábus a Pleskot, kteří mají velké zkušenosti s úspěšnými realizacemi v památkových zónách, budou veškerá směřování konzultovat na pravidelných schůzkách.

Ladislav Lábus

(1951), děkan Fakulty architektury, je považován za jednu s nejvýraznějších žijících legend české architektury. Často se věnuje problematice začlenění staveb do historického prostředí a navrhování renovací, včetně funkcionalistických a průmyslových budov. V této oblasti se stal uznávaným expertem, je členem Vědecké rady Národního památkového ústavu. Kromě mnoha dalších realizací je autorem rekonstrukce paláce Langhans ve Vodičkově ulici v Praze, jež ojediněle spojuje architekturu 19. století se současností a za kterou získal v roce 2003 cenu Grand Prix Obce architektů. Je rovněž autorem rekonstrukce Edisonových transformačních stanic v Praze, které přirozeně doplňují původní podobu stavby a stojí třeba za rekonstrukcí Jízdárny Pražského hradu.

Josef Pleskot

(1952) patří od poloviny 90. let 20. století mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce, za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2014 získal titul „Architekt roku“, a to především za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic, kde realizoval nástavbu vysoké pece č.1 - Bolt Tower, Trojhalí - Nová Karolina, Svět techniky - Science and Technology Centrum a konverzi plynojemu na multifunkční aulu GONG. Řadu realizací má v Litomyšli, kde se zabýval obnovou některých domů na zámeckém návrší včetně revitalizace budovy Regionálního muzea.

Petr Všetečka

(1968) je architekt z Brna. Pro Moravskou galerii navrhl rekonstrukci Jurkovičovy vily, podílel se na obnově 21. správní budovy firmy Baťa a na vytvoření několika expozic ve zlínském mrakodrapu a dalších budovách v baťovském areálu, na přestavbě mauzolea a stálé expozice na Vítkově, obnově minaretu u zámku Lednice, obnově Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, zabývá se obnovou Památníku T. Bati a vytvořil například stálou expozici pro Muzeum Jesenicka.