„Hledání a podpora inovativních způsobů v ochraně životního prostředí je společným jmenovatelem celého našeho norského programu. Není tedy překvapivé, že právě výzva Rago je z hlediska objemu prostředků největší výzvou z Norských fondů. Vysoké školy, výzkumné instituce a další žadatelé v ní mohou získat od 5,2 do 26 milionů korun na implementaci vědecko-výzkumných či inovativních projektů a přenos zahraniční dobré praxe do České republiky,“ představuje výzvu Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace zprostředkovává.

Zaměření výzvy umožňuje podpořit například opatření, která jsou výsledkem ukončených výzkumných projektů evidovaných v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací provozovaném Radou pro výzkum, vývoj a inovativní přístupy. Mohou to být ale také pilotní inovativní projekty, které byly již úspěšně zrealizovány v jiných lokalitách, případně v zahraničí. Podmínkou je, aby navrhovaná opatření nebylo možné podpořit z Operačního programu Životní prostředí a měla prokazatelný přínos z pohledu zlepšování stavu ekosystémů a ochrany biodiverzity v České republice.

Výzva Rago, která uchazečům uhradí až 90 % způsobilých výdajů na projekt, je vyhlašována jako dvoukolová. V prvním kole výzvy mohou žadatelé předkládat své projektové záměry, které shrnují základní myšlenku připravovaného projektu. „Obdržené projektové záměry budou posouzeny expertní komisí složenou ze zástupců odborných institucí, která rozhodne, zda bude projekt doporučen k podpoře z programu Norských fondů. Úspěšní žadatelé z prvního kola budou následně vyzváni k dopracování projektového záměru do podoby žádosti o podporu,“ popisuje mechanismus hodnocení výzvy Petr Valdman.

Výzva je svým charakterem určena zejména univerzitním, vědeckým či výzkumným institucím, své projektové záměry ale mohou předkládat i samosprávy a jakékoliv soukromé, veřejnoprávní či neziskové organizace založené v ČR jako právnické osoby.

Příjem žádostí probíhá online prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí ČR (AIS SFŽP ČR), a to od 8. dubna do 11. června 2021. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Podrobnosti naleznete ZDE.

Proč právě Rago?

Rago je jeden z nejmenších norských národních parků, který se rozkládá za severním polárním kruhem na hranici se Švédskem. Park přímo sousedí s největším švédským národním parkem Padjelanta a navazuje tak na přírodní a kulturní památku Laponská oblast, která je zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Blízké sousedství poskytuje prostor pro spolupráci na environmentálních opatřeních.

Společně se sousedními švédskými národními parky tvoří Rago největší souvislou chráněnou oblast v Evropě, která má rozlohu 5 700 km2. Terén národního parku je velmi členitý a známý je zejména pro svá strmá horská úbočí a kaskádovité řeky obklopené borovicovými lesy. Na území parku se střídá hned několik ekosystémů s typickou vegetací a živočišnými druhy. Nachází se tu pásma severské tajgy, lesotundry, tundry i holé žulové plotny. Z živočišných druhů se zde vyskytují hlavně losi, sobi a rosomáci.