Vytváří tak základ pro naplňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, ke které se český stát přihlásil při implementaci evropské směrnice o odpadech.  Právě důraz na recyklaci a využívání komunálních odpadů má být součástí připravované nové právní úpravy v oblasti nakládání s odpady, kterou podporuje také Svaz měst a obcí ČR.

Podle výsledků tříděného sběru a recyklace komunálních odpadů za rok 2012 vytřídil každý průměrný občan celkem 59,1 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů. Oproti roku 2011 došlo k mírnému nárůstu u plastů a nápojových kartonů, sběr ostatních komodit spíše stagnoval. Ve sběrných systémech se tak nashromáždilo více než 189 tisíc tun papíru, 102 tisíc tun plastů, 115 tisíc tun skla a 3,3 tis tun nápojových kartonů. Celkové množství komunálních odpadů předaných k recyklaci tak činilo téměř 620 tisíc tun včetně kovů.

Sběr recyklovatelných komunálních odpadů (většinou s výjimkou kovů) zajišťují v rámci svých sběrných systémů obce. V těchto obecních systémech vytřídil běžný občan průměrně 39,1 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Pokud bychom porovnali třídění odpadů v obcích podle krajů, pak nejúspěšnější byly obce v Pardubickém kraji (43,6 kg/obyvatel), dále v Plzeňském kraji (42,4 kg/obyvatel/rok) a Středočeském kraji (41,6 kg/obyvatel). Nejlepší třídiči papíru v rámci celé ČR žijí právě v Pardubickém kraji (20,2 kg/obyvatel). Plasty třídí nejlépe Středočeši a lidé v Královéhradeckém kraji (12,5 kg/obyvatel).
A v Královéhradeckém kraji umí také nejlépe třídit sklo (12,7 kg/obyvatel). Podle dosahovaných výsledků je stále ještě zřetelný potenciál ke zvýšení třídění komunálních odpadů. 

A jak se odpady v obcích sbírají?  Nejsbíranější komoditou je plast, který se sbírá ve 100 % obcí. Obdobně je zajištěn sběr skleněných odpadů, přičemž v 50 % obcí celé ČR se sbírá vedle barevného skla také čiré sklo. Asi 9 % obcí ČR nenabízí svým občanům sběr papíru. Jedná se o velmi malé obce.

Nejrozšířenějším způsobem sběru je donáškový do sběrných nádob. Na konci roku 2012 bylo na území českých a moravských obcí umístěno téměř 229 tisíc barevných kontejnerů. Jedno standardní sběrné místo se třemi základními kontejnery na papír, plast a sklo umožňuje třídit odpady asi 157 obyvatelům. V loňském roce ovlivnil sběr některých komodit vývoj cen na trhu s druhotnými surovinami. Týká se to především kovových odpadů, jejichž sběr není většinou organizován obcemi, a „lidový“ sběr od občanů provozují soukromé výkupny. Stále více se do výkupen odnáší také papír. Bohužel tento způsob sběru odpadů je často na hraně legálnosti – nad krádežemi kovových předmětů se dnes snad nikdo už ani nepozastavuje a stále častější je také vykrádání modrých kontejnerů na papír. Obcím, které zajišťují veřejnou sběrnou síť na svých územích, tak rostou náklady spojené s provozem tříděného sběru odpadů a tím také celkové náklady na odpadové hospodářství. To má negativní dopad do hospodaření obcí a dochází tak ke zvyšování poplatků za odpad pro občany.  

I přes úspěšný rozvoj třídění a recyklace komunálních odpadů je nutné celý systém stále zdokonalovat. A to nejen z hlediska nárůstu vytříděného množství, ale také z pohledu nákladů na jednotlivé procesy v rámci recyklace odpadů a celého odpadového hospodářství. SMO ČR a jeho partneři podporují proto spolupráci obcí při řešení odpadového hospodářství v rámci větších územních celků, ve kterých lze uplatnit lepší logistiku nakládání s odpady, využít lépe zařízení a zejména lépe a efektivněji řídit náklady s tím spojené. Právě ekonomická a sociální únosnost nakládání s komunálními odpady je jedním z hlavních principů strategie odpadového hospodářství obcí a měst ČR.

Údaje o výsledcích tříděného sběru využitelných odpadů poskytla Svazu měst a obcí ČR autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., která v ČR provozuje systém zpětného odběru a využití obalových odpadů, a to zejména ve spolupráci s obcemi. V roce 2012 bylo do systému zapojeno 6 021 obcí, ve kterých žije 10,488 milionů obyvatel, tj. více než 98 % populace ČR.