Průmyslová produkce pokračuje v propadech, když meziročně klesla o 6 %, po očištění o počet pracovních dní -2,1 %. Jedná se o hodnoty mírně horší nad očekávání Svazu průmyslu a dopravy ČR. Výrazný rozdíl to ale není. Potvrzují se zjištění Svazu ohledně setrvání výsledků v záporných číslech, co se týká produkce, zakázek, tržeb či zaměstnanosti. Pro druhé čtvrtletí mluvíme sice o stabilizaci, ale pouze ve smyslu zastavení propadů či zmírnění negativních výsledků. Určitě ne o růstových hodnotách. Stabilizaci v mírně kladných hodnotách lze očekávat až v druhé polovině, spíše v jeho závěru.

 

 

Konjunkturální průzkumy, vývoj zakázek či alternativní indexy jako je index průmyslových výrobců taktéž neindikují kladné hodnoty výsledků pro následující měsíce. Jeden z faktorů, který bude přispívat ke zlepšení, je bohužel postupně zhoršující se základna výsledků v průběhu minulého roku. Delší dobu trvající negativní výsledky a neustálé oddalování očekávané, i když křehké a mírné, pozitivní stabilizace vede i k odkládání investic.

 

Čísla Českého statistického úřadu ze 7. května potvrdila řadu již delší dobu trvajících trendů, jako je slabá produkce a klesající zakázky sektorů „výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů“ či „výroba základních kovů, hutní zpracování“.

 

Také pokračoval propad produkce v sektoru výroby motorových vozidel, na který jsou navázána další odvětví. Zde propady trvají přes půl roku s tím, že v posledních pěti měsících byly více jak desetiprocentní, v březnu šlo dokonce o pokles o 15,4 %. Propad by měly v následujících měsících zmírnit slabší propady zakázek a slabší srovnávací základna. Po únorovém výkyvu se vrátila k propadům i stavební produkce, jejíž propad byl umocněn chladným počasím.

 

Podíváme-li se na stranu poptávky, tak ekonomika EU a eurozóny letos neporoste, vláda prozatím má meziročně nižší kapitálové výdaje a soukromá domácí poptávka možnosti k růstu také nemá, i když její propad by neměl být již tak značný.

 

Dobrou zprávou pro naši ekonomiku nebyl ani vývoj zahraničního obchodu za první čtvrtletí, což je umocněno jeho významem pro celkové výsledky a nepřímými dopady na investice či zaměstnanost. Březen býval nejlepším měsícem první poloviny roku, letos tomu tak bohužel není. Největší příspěvek k propadu zaznamenal export strojů a dopravních prostředků, který tvoří přes polovinu exportu. Přestože klesl meziročně export o 7,1 % (bez zohlednění efektu slabého kurzu koruny by propad byl ještě větší), tak zakázky ze zahraničí po několik měsíců trvajících zhruba deseti procentních propadech v březnu opět mírně vzrostly (+0,9 %) a jejich stabilizace byla v souladu s naším posledním šetřením. Výsledky našich evropských obchodních partnerů a nejisté signály z evropských indikátorů očekávání nás nutí vnímat tuto „stabilizaci a mírné oživení“ zahraničních zakázek s určitou opatrností.

 

Celkové zakázky (domácí i zahraniční) v březnu meziročně klesly o -1,8 % (po 10,2% propadu v únoru), což ukazuje na možné zmírnění propadů pro následující měsíce.