Zhruba 6 % online populace konspirace a mýty o epidemii šíří aktivně dále po emailu nebo na sociálních sítích. Nedůvěra v oficiální informace a dezinformovanost se promítá do toho, jak lidé dodržují podle svých slov základní protiepidemická opatření.

Jen velmi malá část respondentů deklaruje, že odmítá základní opatření (roušky a odstup) z principu nebo že se účastnilo jiné formy protestu.

O výzkumu

Uvedená data jsou z připravované studie o konspiracích a fámách, zejména ohledně COVID-19. Studie navazuje tak na výzkum STEM z jara loňského roku, který se věnoval typům šiřitelů dezinformací.

Cílem studie je dát doporučení institucím a organizacím, na koho se zaměřit v komunikaci otázek kolem COVID-19 a obecně kolem dezinformací a s jakými riziky pracovat.

Níže uvedené údaje jsou z výzkumu na vzorku 1400 respondentů. Výběrový soubor je reprezentativní za českou dospělou populaci uživatelů internetu. Sběr dat proběhl od 20. ledna do 4. února 2021 pomocí kontrolovaného internetového panelu respondentů, který se řídí pravidly SIMAR.

Výzkum je realizován ve spolupráci s organizací Transitions, která se zabývá mediálním vzděláváním, a s podporou Britské ambasády v Praze a fondů Severoatlantické aliance (NATO).

Důvěra v konspirace a fámy

40 % české online populace považuje za důvěryhodné řadu konspirací či fám ohledně COVID-19. Zhruba 10 % je nakloněno věřit i velmi extrémním dezinformacím, například tomu, že očkování má vést ke kontrole populace pomocí mikročipů.

Češi a Češky důvěřují nejvíce těm mýtům, které se týkají závažnosti pandemie a podezření, že jde o zástěrku pro manipulaci ze strany vlády. Mají také pochybnosti o tom, zda je vláda informuje otevřeně o vedlejších účincích vakcín. Například:

• 41 % respondentů věří, že vláda úmyslně přehání rizika pandemie, aby mohla kontrolovat více občany.
• 36 % online veřejnosti podezírá nemocnice, že přehánějí údaje o nemocných COVID-19, aby získaly více prostředků.
• Polovina populace věří, že virus byl uměle vyroben v laboratoři.

Index důvěqry v mýty a konspirace:

Pozn.: Index byl vytvořen tak, že z 8 výroků dostal respondent 2 body, pokud rozhodně mu rozhodně věří, a 1 bod, pokud spíše věří. Výroky jsou uvedeny na konci dokumentu. (V % ze všech respondentů)

Mezi různými sociodemografickými skupinami je ohledně konspirací a fám relativně malý rozdíl. Na důvěru v ně má velký vliv obecná tendence věřit i jiným konspiracím. Dezinformovanější jsou lidé s nižší zpravodajskou gramotností a s větší nedůvěrou ve veřejnoprávní média. Důvěra ve vládu nehraje takovou roli, protože postoje ke COVID-19 nejsou jednoduše rozděleny podle stranických preferencí, zatímco důvěra ve vládu ano.

I mezi těmi, kteří důvěřují veřejnoprávním médiím se najdou ti (31 % z nich), kteří věří ve více konspiracím ohledně epidemie.

6 % online populace podle našeho odhadu dále šíří fámy o nemoci a dalších 9 % by se k nim mohlo připojit, pokud je k tomu povedou okolnosti. 25 % populace má velké pochyby o nemoci a jejím pozadí, ale spíše dodržuje opatření jako jsou roušky a sociální odstup. Existuje také 5 % těch, kteří odmítají opatření, ale spíše nevěří konspiracím kolem epidemie.

Skupiny ve společnosti podle důvěry konspiracím a dodržování základních opatření:

“Dezinformovanost společnosti a podezíravost ohledně epidemie je relativně velká. Zatím to nevede k tomu, že lidé bojkotují masivně opatření, alespoň podle deklarace, ale je to v varovné, protože s postupem času to může nastat. Motivace k dodržování základních opatření u této skupiny je nízká a nevychází z porozumění situaci a jasného přesvědčení, ale spíše ze zvyku či společenské normy,” říká Nikola Hořejš, spoluautor výzkumu ústavu STEM. “Skupina aktivně protestujících je zatím velmi malá, rozhodně menší, než by se mohlo zdát z médií,” dodává.

“Data o dopadu konkrétních dezinformací a mýtů o koronaviru na českou společnost doposud chyběla. Díky výzkumu jsme se mimo jiné dozvěděli, že přes 70 % lidí by se ráda sama naučila si spolehlivost informací a zdrojů ověřovat. Ve spolupráci s knihovnami, školami, novináři a dalšími iniciativami se o to dlouhodobě snažíme. Nyní máme i konkrétnější představu, na co a na koho se zaměřit,” říká Jaroslav Valuch, vedoucí mediálního vzdělávání v organizaci Transitions.

Jen málo lidí aktivně “protestuje”

Jen malá část z těch, kteří nedůvěřují informacím od vlády nebo veřejnoprávních médií, uvádí, že svůj postoj vyjádřilo peticí nebo jinou formou protestu. Celkově to zmiňuje 7 % online populace. Celkem 9 % lidí nedůvěřuje oficiálním informacím a zároveň sdílí na sociálních médiích a emailem informace o tom, jaká je podle nich skutečná situace s COVID-19.

Také jen 2,5 % občanů uvádí, odmítají základní opatření, jako jsou roušky, “z principu”, tedy jako vyjádření protestu.

Častější reakce na nedůvěru v informace od vlády nebo veřejnoprávních médií je to, že méně často sledují zpravodajství, anebo využívají alternativních zdrojů informací.

Dodržujete opatření jako nošení roušek, rozestupy a vyhýbání se společnosti?

(Pozn. V online populaci není zahrnuta řada seniorů, kteří obvykle dodržují opatření více. Čísla pro celkovou populaci by byla tedy vyšší.)

“Odpovědnost” ohledně opatření proti šíření epidemie nejvíce v datech souvisí s důvěrou v oficiální informace a důvěrou v konspirace. Záleží také na tom, jak veřejnost důvěřuje veřejnoprávním médiím a částečně i na tom, v jaké ekonomické situaci se lidé nacházejí, tedy do jaké majetkové třídy se řadí. Na postoje k opatřením nemá takový vliv ani vzdělání, ani mediální gramotnost.

Nejdůvěryhodnější zdroj jsou lékaři

Zhruba 38 % respondentů uvedlo, že od začátku epidemie ztratilo důvěru k informacím od vlády ohledně COVID-19, 18 % ztratilo tuto důvěru k informování ve veřejnoprávních médiích. Důvěra k informacím od vlády se odvíjí silně podle stranických preferencí.

Největší důvěru (přes 70 %) mají nadále informace od imunologů a praktických lékařů.

Důvěřujete těmto zdrojům, pokud jde o epidemii koronaviru a závažnost COVID-19?

Součet odpovědí Určitě ano a Spíše ano, škála obsahovala i položku Nejsem si jist

Více než dvě třetiny online populace by uvítaly, kdyby nezávislé organizace a novináři více ověřovali různé mýty a konspirace o epidemii. 70 % respondentů také souhlasí s tím, aby informace ověřoval a za nepravdivé označoval Facebook.

Příloha:
Výroky použití v posouzení konspirativnosti a postoje ke COVID-19:
A. Koronavirus, který způsobuje COVID-19, byl nejspíš úmyslně vyroben v laboratoři.
B. Epidemie COVID-19 je jen hysterie vyvolaná k tomu, aby světové vlády nebo firmy mohly s lidmi lépe manipulovat.
C. Migrace a uprchlíci mají nemalý podíl na rozšíření hrozby COVID 19.
D. Česká vláda přehání rizika COVID-19, aby mohla upevnit kontrolu a moc nad českými občany.
E. Nemocnice a lékaři záměrně zveličují úmrtí a následky COVID-19. Určují COVID-19 jako důvod smrti, protože se jim to hodí anebo získávají více peněz.
F. Česká vláda tajně manipuluje se statistikami, aby to vypadalo, že na COVID-19 zemřelo méně lidí než ve skutečnosti.
G. Rizikem vakcíny proti COVID-19 je to, že může pozměnit lidskou DNA.
H. Vakcinace proti COVID-19 ve skutečnosti slouží k ovládnutí populace skrze čipy.
I. Vláda tají negativní účinky vakcinace proti COVID-19.