„Sice aktuálně řešíme sucho, povodně jsou ale jen druhá strana jedné mince, pod níž se skrývá klimatická změna, která se projevuje extrémními výkyvy počasí. Suchem vyschlá půda, krajina i města navíc daleko hůře absorbují vodu, takže i už mírnější přívalové deště mohou způsobovat lokální povodně a citelné škody,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Žádosti o dotace ve výzvě číslo 125 mohou kraje, obce a jejich dobrovolné svazky, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace a další subjekty podávat do 19. prosince 2019. Přihlásit lze projekty zaměřené na zpracování analýz odtokových poměrů nebo digitálních povodňových plánů. Dotace získají také na vybudování nebo rozšíření protipovodňových výstražných systémů na lokální úrovni. K dispozici je 150 milionů korun.

Jak velký finanční příspěvek mohou žadatelé získat, upřesňuje Petr Valdman: „Všechny projekty mohou být realizovány až s 85 % dotační podporou. Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70 %.“

Příčin lokálních povodní je hned několik. Tou hlavní je ztráta schopnosti krajiny zadržet vodu. Zastavování a betonování krajiny, intenzivní zemědělské hospodaření a sucho způsobené klimatickou změnou – to jsou některé z důvodů, které vedou ke snížené schopnosti půdy zasakovat vodu.

Proto Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR posílá dlouhodobě i do této oblasti značné finanční prostředky. Aktuálně je v otevřené výzvě s číslem 119 k dispozici necelá miliarda korun na budování retenčních nádrží, zasakovacích pásů, zelených střech nebo například na pořízení nádrží na zachycování dešťové vody pro zálivku veřejné zeleně. O finanční příspěvek se v tomto případě mohou obce a další subjekty ucházet do 13. ledna 2020.

Dokumenty k výzvě č. 125 – protipovodňové varovné systémy ZDE