Úřad odmítl argumentaci VSZ specifickým postavením jeho zaměstnanců a úkoly, které musí plnit. Považuje za zcela zřejmé, že existuje značný rozdíl např. mezi státním zástupcem a rejstříkářkou, a to jak v jejich pravomoci, tak v podílu na výkonu činnosti státního zastupitelství. Pokud by mezi jejich odpovědností a pravomocemi nebyl takový rozdíl, nebyl by žádný důvod, aby měli platové podmínky upraveny natolik rozdílně. Uvedené ovšem platí pro všechny zaměstnance VSZ, jejichž osobní údaje byly automaticky, bez jakéhokoli ohledu na zajištění vyváženého práva na soukromí  zejména dle jejich povinností a pravomocí  zveřejněny.

V tomto kontextu Úřad také upozorňuje, že Nejvyšší státní zastupitelství na rozdíl od Vrchního státního zastupitelství v obdobné situaci postupovalo nikoli automaticky, ale vzhledem k náležitě provedenému testu proporcionality zveřejnilo osobní údaje svých zaměstnanců konformně s právním řádem ČR.   

Úřad pro ochranu osobních údajů považuje za prokázané, že VSZ použilo osobní údaje svých zaměstnanců k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny. Osobní údaje svých zaměstnanců, včetně informací o jejich platu, oprávněně shromažďuje za účelem plnění povinností dle pracovní smlouvy, povinností zaměstnavatele v oblasti mzdové, daňové, důchodového pojištění a sociálního zabezpečení. Tyto osobní údaje nejsou shromažďovány za účelem jejich automatického zveřejnění, a to ani v případě žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Úřad považuje také za neopodstatněné plošně, bez jakéhokoliv věcného důvodu, podezírat řadové zaměstnance veřejné správy z protiprávního jednání, a proto veřejně kontrolovat jejich životní úroveň právě prostřednictvím zveřejňování výše jejich měsíčních příjmů.

Úřad pro ochranu osobních údajů se při posouzení námitek VSZ v otázce poskytování informací o příjmech z veřejných prostředků (ať již platů nebo dotací) opíral mj. o existující judikatura Soudního dvora Evropské unie. Ve věci chápání soukromí rovněž o judikaturu Ústavního soudu ČR. Z uvedených judikátů logicky vyplývá, že automaticky, bez dalšího detailnějšího (subtilnějšího) přezkumu upřednostnit právo na informace před ochranou soukromí ohrožuje základní právo na informační sebeurčení každého.

Námitka proti podjatosti předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů byla shledána jako neopodstatněná. Správní řád vylučuje ustanovení o podjatosti pro státní tajemníky a pro vedoucí ústředních správních úřadů, jímž nepochybně je i předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů. Také pokyn předsedy Úřadu byl vydán jako úkol pro podřízené přezkoumat podezření ze spáchání správního deliktu, nesměřoval však k tomu, s jakým výsledkem má správní řízení dopadnout. Je nesmyslné předpokládat, že by vedoucí ústředního správního orgánu nesměl své podřízené úkolovat.  Námitka VSZ proti podjatosti předsedy Úřadu byla tudíž odmítnuta.

PhDr. Hana Štěpánková
tisková mluvčí,
ředitelka tiskového odboru
Úřad pro ochranu osobních údajů