Zhruba 65 tisíc plůdků pstruha obecného potočního (Salmo trutta) začali zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava vypouštět do přítoků čtyř řek, které protékají Národním parkem Šumava – Křemelná, Řasnice, Teplá Vltava a Studená Vltava.

„Plůdek pstruha obecného, formy potoční, který v těchto dnech vysazujeme, se zhruba před měsícem vykulil. Vytírali jsme ho již v říjnu loňského roku. V přirozeném procesu se dožije dospělosti jen 5 procent pstruha potočního,“ uvádí Josef Šperl, vedoucí rybí líhně na Borové Ladě, která je nejvýše položenou rybí líhní u nás.

Pstruh potoční je naše jediná ryba, která se vytírá na podzim a přes zimu dochází k takto velkým ztrátám. U uměle odchovaného plůdku je výhled na delší život reálnější. Pokud se plůdek vysadí na jaře, jsou ztráty ještě menší. Plůdek už je větší a dobře se v přírodě adaptuje.

„Těžko odhadovat, ale počítáme, že zhruba třetina námi vysazeného plůdku už v přírodě přežije,“ říká Josef Šperl.

Plůdky pstruha se vysazují do malých potůčků, které pak ústí do řek. Během svého života, kdy pstruh každý rok nabírá na délce zhruba pět centimetrů, putuje stále tam, kde má víc potravy, na místa, kde se řeka zvětšuje. Tam už ryba cítí, že je schopná ubránit se větším rybám nebo predátorům.

„Za tři až čtyři roky, než jedinec pstruha dospěje, se vrací do míst, kde byl vysazen, do malých říček a přítoků. Tady se vytírá a sám zakládá novou generaci,“ doplňuje vedoucí rybí líhně.

Umělému odchovu pstruha potočního se správa věnuje od roku 1998. Letos vypouštěný plůdek je jeho patnáctou generací.

Pstruha potočního vypouštějí zaměstnanci správy parku do šumavských potoků podle zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR. Podle zarybňovacího plánu na Šumavě vypouští i lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou původní druhy šumavských ryb.

V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť" a na háčky bez protihrotu.

„Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen nebo okoun," popisuje Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava. Původní druhy, jako třeba pstruh potoční nebo lipan podhorní musí rybáři vrátit zpět do řeky.

Pracovníci správy parku vysazují původní druhy ryb do šumavských řek a potoků už více než 15 let. Od té doby v některých místech vzrostl počet ryb až pětinásobně.