V 52 podnětech se objevila námitka nerovného zacházení, diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona se týkalo 42 podnětů. Ve čtvrtém čtvrtletí se rovněž uskutečnilo 7 systematických návštěv zařízení, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Jednalo se o 3 domovy pro osoby se zdravotním postižením, 1 neregistrované zařízení pečující o seniory, 2 zařízení pečující o děti a 1 zařízení pro výkon zabezpečovací detence.

V rámci zprávy o činnosti seznámila ombudsmanka poslance s některými zajímavými případy ukončenými ve čtvrtém čtvrtletí:

• Postup dětského domova, který neumožnil dívce s nařízenou ústavní výchovou nastoupit na střední školu, kterou si vybrala a na kterou chodí i její starší sestra. Dětský domov rovněž opomenul komunikaci s matkou, která nebyla omezena v rodičovské odpovědnosti a byla s dívkou v kontaktu.
• Postup úřadu akceptoval postup investora rozsáhlého záměru výstavby, který předložil samostatné etapy jako podlimitní záměry a vyhnul se tak posuzování vlivu záměru na životní prostředí (EIA).
• Případ bezbariérového přístupu do stavby občanské vybavenosti. Po prošetření stížnosti na vstup prostřednictvím rampy, která nebyla bezpečná, úřad zajistil, že vlastník objektu provedl potřebné stavební úpravy a vybudoval bezbariérový přístup.
• Případ tří žen z jedné rodiny, které se složily a z přiznaných příspěvků na zakoupení motorového vozidla a dávky pěstounské péče si pořídily společný vůz. Úřad práce jejich spoluvlastnictví zpochybnil a s odkazem na to, že stěžovatelka není v registru vozidel zapsaná jako vlastník, ale jen jako provozovatel, po ní požadoval vrácení dávky.
• Problém vstupu s kočárkem do obchodu, kdy prodejce plošným zákazem nepřímo diskriminoval z důvodu pohlaví (rodičovství). Legitimního cíle (bezpečnosti zákazníků) šlo dosáhnout mírnějším opražením (např. zákazem vstupu s kočárky pouze v případě většího počtu zákazníků v obchodě. Provozovatel prodejny na tuto variantu nakonec přistoupil.
• Několik podobných případů týkajících se školního stravování, zejména při potřebě bezlepkové stravy u nemocných celiakií, ale i při požadavcích na alternativní stravování (vegetariánství, veganství).

Ombudsmanka rovněž informovala o závěrech svého výzkumu slaďování osobního a rodinného života, který provedla na většině ministerstev. Situace na ministerstvech se liší, ale všechna využívají pouze některé z možných flexibilních forem práce.

Část zprávy ombudsmanky se týká jejích poznatků o dopadech novelizace zákonů v sociální oblasti, konkrétně v souvislosti s veřejnou službou a výplatou příspěvku na živobytí v poukázkách. Ombudsmanka upozornila na extrémně nespravedlivé dopady úpravy veřejné služby, zejména na skutečnost, že lidem jde k tíži nedostatek míst k výkonu veřejné služby a nezohledňuje se ani jejich zdravotní stav. Upozornila rovněž na neopodstatněnost plošného vyplácení dávek v poukázkách a k nespravedlivým dopadům na konkrétní skupiny lidí v hmotné nouzi.

Případy, v nichž se nepodařilo dosáhnout nápravy ZDE