To se narodilo ve čtvrtek ráno matce Indah a otci Nikovi. Už od této soboty mohou návštěvníci mládě i s matkou vidět v expozici. A že se tapíři čabrakoví svým vzhledem liší od jihoamerických, dokládá i zbarvení mláděte. Pruhy tentokrát vystřídaly roztomilé puntíky.

„Na tuhle puntíkovanou hvězdu se těším ode dne, kdy jsme v srpnu roku 2010 pořídili pár tapírů čabrakových, narozených v Zoo Edinburgh. Jednalo se však o sourozence, a tak naděje na mládě přišla až s novým samcem Nikem v roce 2011. Při pohledu na toto úžasné mládě by si každý měl uvědomit, že tapír čabrakový patří k ohroženým druhům. Na vině je hlavně pěstování palmy olejné, přičemž palmový olej spotřebováváme v nespočtu výrobků, od potravin po kosmetiku. Mělo by být naší snahou jeho spotřebu omezovat. Proto také máme s provozovateli našich restauračních zařízení podmínku, že při přípravě jídel budou používat jiné druhy rostlinných olejů,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Puntíkované mládě tapíra čabrakového se narodilo ve čtvrtek 15. října ráno. Matkou mláděte je samice Indah, známá z kampaně Seznamte se a z knížky Hvězdy pražské zoo. Narodila se v září 2008 v Zoo Edinburgh a 26. srpna 2010 přicestovala coby ani ne dvouletá do Prahy. V současnosti je jí sedm let a včera narozené mládě je její první. Otcem mláděte je samec Niko, který se narodil v prosinci 1996 v Berlíně a do pražské zoo přicestoval 19. dubna 2011, aby se stal partnerem Indah.

V České republice v současnosti chová tapíry čabrakové pouze Zoo Praha a Zoo Zlín. V chovatelských institucích v Evropě nalezneme celkově 52 těchto zvířat, ale za poslední rok se v rámci evropských chovů narodilo pouze šest mláďat.

Pražská zoo chová tapíry čabrakové od roku 1967, ale pokusy o odchovy mláďat nebyly úspěšné. První (a dosud jediné) mládě tapíra čabrakového v Zoo Praha se narodilo v roce 1976, ale bohužel ještě ten den uhynulo. Nová éra chovu začala v roce 2010 s příchodem samice Indah.

Během posledních tří generací klesly počty tapírů čabrakových v přírodě na méně než polovinu. Na vině je především těžba exotického dřeva tropických stromů a velkoplošná přeměna nížinného deštného lesa na člověkem využívanou půdu, např. plantáže palmy olejné. Kvůli ní přišlo mnoho tapírů o domov, další zůstali odříznuti ve zbylých ostrůvcích lesa, kde jen těžko hledají vhodné partnery. Celkový počet zvířat se podle odhadů pohybuje okolo pouhých 5 000 jedinců, přežívajících v Barmě, Thajsku, Malajsii a na Sumatře. V ostatních částech svého původního areálu byl již tapír čabrakový vyhuben.